Obchod byl zcela zaplněn nekonečnou frontou zatočenou do tvaru ulity. Tvořili ji lidé s nákupními vozíky přetékajícími oblečením. Brali vše, bez ohledu na velikost či druh. Stáli tam i s malými dětmi, trpělivě, několik hodin. Fascinovalo mě hlavně, že ty děti to vydržely. Dovnitř nepouštěli již nikoho. Potřebovali-li koupěchtiví zákazníci ven z obchodu (WC, doplnit jídlo a pití) museli se nahlásit do písemného seznamu ochranky, aby se mohli zase dostat zpátky. Vypadalo to jako nájezd kočovného rabujícího kmene. Zákazníci, muži i ženy, cpali zboží do vietnamských pruhovaných obrovských tašek. Kdokoliv šel kolem, strnul úžasem. Lidé postávali před obchodem a nevěřícně zírali. Litovala jsem, že nemám fotoaparát, momentky by to byly dokonalé. Tím pohledem se chodili kochat i zaměstnanci z okolních obchůdků.
Nemám ráda, když se všichni posmívají hypermarketové kultuře. Jak to mám asi jinak zařídit, když s manželem pracujeme a naše rodina sní hory jídla? Jednou za 14 dní o víkendu, v noci, kdy je nejméně lidí, tam zajedeme a naplníme auto potravinami. Nabouchám lednici i mrazák a mám pokoj na dva týdny. Dokupuji jen pečivo, zeleninu a ovoce. Je snadné se tomu posmívat, ale ať mi tedy ti povýšení kritici poradí. Bude jim připadat kulturně více na úrovni, když se budu denně vracet obtěžkána narvanými igelitkami jídla ze sídlištní sámošky?
Ovšem pohled na Kappahl dostal i mne. My všichni venku jsme pronášeli všelijaké žertovné hlášky a bavili se pohledem na nákupní divadlo. Bylo by ale neupřímné, kdybych nepřiznala, že my, venku zevlující ženy, jsme zároveň pociťovaly nervózní nejistotu, zda jsme přeci jen nepřišly o šanci výhodného nákupu. Dovnitř jsme stejně nemohly. Tak jsme aspoň zvenku mohly ohrnovat povýšeně nosánky.
Reklama
Nový komentář
Komentáře
Na velký nákup chodíme jedině do supermarketů, do hyper ne, to je o nervy i mimo období slev.
Takové divadlo jsem zatím viděla jen v televizních šotech o výprodejích svat. šatů. Ale věřím, že i u českých zákazníků je toto chování, protože přitažlivost slevy 90% je obrovská.
myslela jsem samozrejme jidlo
ja jako reseni nakupniho silenstvi vidim fungujici internetove obchody...ja nevim ja vy, ale my vice mene stale kupujeme to same a treba piti bych hodne rada , aby mi nekdo dovezl a ja se s tim nemusela tahnout...ale at patram jak patram, dobry obchod na webu neni...jednak jsou desne drahe a jednak maji hrozne omezeny vyber, sice vozi zadarmo, ale jen od urcite vyse nakupu...a ne objednaneho, ale dovezeneho, takze clovek si objedna zbozi nad hranici, kdy je to zdarma, ale pak neco neni a stoji to min, takze ve finale dopravu platit musi
...nevite nekdo o necem solidnim ????
Emílie: beruško kde bydlíš, že ti sýr a salám vydrží 2 měsíce? Já ať hledám jak hledám, tak v Globusu je záručka nejdýl 14 dní. I jogurty a tak. Takže moje frekvence je těch 14 dní a pečivo láduju do mrazáku taky! Fakt to nemusím mít! A navíc toho času!!!
Taky mám ráda slevy, ale né ty, kde je bláznivej dav lidí a kdo víc toho veme je lepší
V Plzni po povodni Baumax prodával vytopený zboží, tam ty lidi stáli frontu několik hodin, ve vnitř si to kradli navzájem z košíků 
No a v Praze jak otevřeli ten ElektroWorld jak tam ty lidi i přespali. Tohle fakt nechápu, sou ty lidi fakt sobecký, myslí jen na sebe ...jenom si pořádně nahrabat
megrin: nápodobně
Ja taky docela dost rada nakupuji ve slevach, ale naprosto!!! me odrazuji takove ty velke kose, kde je to slevnene zbozi nahazene a lidi se v tom prehrabuji a vrtaji jak krtkove. To se dost stydim, protoze pri predstave, ze by me videl treba nekdo znamy, jak se tam vrham po hlave do kose mi beha mraz po zadech.
Taky ráda nakupuju ve slevách, ale obecně řečeno - nakupování nesnáším.
Nesnáším ty fronty, návaly lidí, tu neurvalost, jak všichni chtějí toho co nejvíc. 
Takže vlastně vzato, moc toho ve slevách nepořídím 
Nejraději nakupuju v pondělí v noci, tak kolem druhé hodiny. To je pohoda 
Jednou jsem měla před dovolenou a potřebovala jsem koupit staré rifle, které stejně zničím. Tak jsem se vydala do svého oblíbeného second handu, aniž bych tušila, že tam mají každoroční totální výprodej - vše za 10 Kč. Lidi byli jak šílení, nakupovali všechno, co se dalo a jedna paní se dokonce netajila tím, že ani neví, jestli jí to na něco bude, ale za tu cenu se to vyplatí klidně na mytí podlahy. Mezi tím chaosem jsem objevila skutečně rifle, které mi byly akorát (!) a u pokladny se pak na mě koukali jako na blázna, jestli to jako myslím vážně, že chci jenom jednu věc. Myslela jsem to vážně. Takové nákupní šílenství jde tak nějak mimo mě.
jojo, slevy mam moc rada,a myslim ze nejvic asi nakupuju ve slevach,protoze jinak si toho moc v Praze dovolit nemuzu
