V Basileji vás na první pohled upoutá množství fontánek a fontán. Prý na padesát jich s baziliščím motivem bylo vyrobeno podle návrhu Wilhelma Bubecka v roce 1884 a snad zhruba polovina jich ještě stojí dodnes. Proč si pro ně vybral právě motiv baziliška? Bylo to jen z přirozené hravosti, kdy se mu zalíbila slovní hříčka se jménem města a touto pohádkovou potvorou? Či snad v tom má být spatřován výraz díků tajuplný středověký lektvar, jehož přesnou recepturu darovali městu bazilišci, a tím se Basilej stala světovou špičkou v chemickém a farmaceutickém průmyslu?
První cesta návštěvníků Basileje samozřejmě vede k románsko-gotické katedrále, jíž na úchvatnosti dodala jak tmavěčervená barva pískovcových kvádrů, tak vnější výzdoba a samozřejmě dvě nestejně vysoké věže. Tento chrám, který se stal v současnosti nejvýznamnější městskou památkou a jeho nejstarší část pochází z 9. století, podvakráte zasáhl významným způsobem do historie českého státu. Poprvé byl roku 1212 svědkem okamžiku, kdy budoucí císař Fridrich II., král sicilský, stvrdil svou pečetí Zlatou bulu sicilskou (mimo jiné potvrzovala i dědičnost královského titulu českých panovníků, právo na domácí volbu panovníka bez zásahu zvenčí a území státu prohlašovala za nedělitelné). Tato listina korunovala celoživotní diplomatické nadání a válečnické umění Přemysla Otakara I. O dvě století později, tedy přesněji 1433, basilejský dóm přivítal delegaci husitů vedenou Prokopem Holým jako ohlas spanilých husitských jízd a basilejský koncil poskytl Čechům slyšení. K pokračování jednání v Praze bohužel již nikdy nedošlo, neboť události dostaly spád až k neblaze proslulé bitvě u Lipan. Nicméně je zajímavé, že Prokop Holý poznal katedrálu už v její dnešní podobě, kterou získala po ničivém zemětřesení v roce 1356. Ponurost katedrály zlehčuje železná replika stánku se zeleninou ze středověkého trhu.
Basilej a řeka Rýn - symbolistická řeka západní části Evropy, zrovna tak důležitá jako pro východní Evropu Dunaj. Řeky určovaly po staletí osídlení krajů a budování osad a posléze měst. Již v roce 374 je Římany zmiňována vojenská pevnost Bezilia. Od té doby si vydobyla místo jako významná obchodní a kulturní křižovatka. Na další zajímavost vás upozorní nejen velké tabule, ale i amplion ve vlaku, když vás shodně požádají, abyste si připravili pasy. Nelze totiž přehlédnout fakt, že město leží na rozhraní tří zemí - domovského Švýcarska, Francie a Německa, na hlavních obchodních cestách Starého světa. A zase se jako v čarovném kruhu ocitáme u Rýna, město se rozkládá v místě
splavnosti této řeky, a proto je nejdůležitějším říčním přístavem země, ale také spojnicí země s mořem. Snad k tomu přispěly svou troškou také dva přítoky na území města, Rýn zde přijímá vody francouzské řeky Birs a německého věčně mokrého posla Wiese. Také právě Rýn rozděluje Basilej na dvě části - Velkou (ležící na jižním břehu a zahrnující centrum, Staré město, obchodní a administrativní část) a Malou (obsahující chemický průmysl, farmaceutické továrny a nový přístav). Lidé se je pokusili zpětně spojit šesticí mostů a třemi přívozy. Další zvláštností Basileje je její příslušnost ke švýcarským městům s nejmenší nadmořskou výškou - pouhých 277 metrů nad mořem. Basilej je esencí historické minulosti a obchodní a průmyslové současnosti. Basilej je zkrátka město mnoha tváří, jejíž rytmus a tep určuje především řeka Rýn.
Nataša Velenská
Reklama
Reklama
Nový komentář
Přispět do diskuze můžete po ZAREGISTROVÁNÍ a
PŘIHLÁŠENÍ,
nebo přihlášení přes Facebook
Přihlášení
Komentáře
Andula
Nikdy jsemtam nebyla, vypadá to sic ezajímavě, ale zase ne tolik, abych se tam mínila vypravit.
Ťapina
Jo, přesně tak. Tam jsem taky nebyla.
Simba
Ach jo, to je míst k vidění. Kde na to brát čas....
Nový komentář
Komentáře
Nikdy jsemtam nebyla, vypadá to sic ezajímavě, ale zase ne tolik, abych se tam mínila vypravit.
Jo, přesně tak. Tam jsem taky nebyla.
Ach jo, to je míst k vidění. Kde na to brát čas....