Zrovna včera jsem přišla z procházky, otevřu dveře a očekávám své dva chlupáčky, jak se se mnou budou radostně vítat. A ejhle. Jeden za mnou na chodbu sice vyběhl, ale přivítání bylo tedy hodně vlažné a za chvíli zmizel někde v útrobách bytu. A druhý, ten pro jistotu jen koukal z předsíně. Tak jsem se tedy vyzula a šla překontrolovat byt. Jakmile jsem zamířila ke kuchyni, v tu ránu se po pejscích slehla zem. V bytě se rozhostilo naprosté ticho a já měla pocit, že žádné psy vůbec nemám a vlastně jsem ani nikdy neměla. O tom, že s námi skutečně bydlí, mě mohl přesvědčit akorát vyházený odpadkový koš. Co je to jen napadlo? Tohle nemají ve zvyku! A pak jsem si uvědomila, že manžel měl na večeři grilované kuře, a jelikož drůbeží kostičky psům nedáváme, odhodil je mezi odpadky. Asi nemohli odolat té vůni…
Jak si tedy mám podle odborníků vysvětlit to jejich neuvítání? Máme je už téměř pět let, takže je dost dobře znám a vím, jak se chovají, když se vracíme domů. Ne, oni opravdu věděli, že udělali něco, co se nesmí, a pamatovali si to, i když od chvíle, kdy prohrabali koš už musel uplynout nějaký čásek, protože jsem mezi papíry nenašla ani zbyteček žádné kosti.
Máte se svými miláčky podobné zkušenosti?
TÉMATA:
DŮM A BYT
Nový komentář
Komentáře
Drůbeží kostičky jim klidně občas dejte, průšvihům je třeba předcházet
Loro mám, i když ne s pejsky. Na našich kočkách taky hned poznám, že něco vyvedly.
Milá Loro,přidám taky pár postřehů. Pejskové nejsou žádní blbci a určitě si pamatují víc, než si mnozí myslí. Mám zkušenost s minulým pesánkem, který nás také vždy radostně vítal u dveří a jednou nic. Ticho, ani nepřišel, zalezlý a když jsem ho objevila v jeho pelechu, koukal na mě smutnýma očima, uši svěšené, vystrašený výraz. Ano, i u nás jsem našla uprostřed místnosti (zajímavé, že TO udělají přímo uprostřed na place - to trochu nechápu zase já) několik bobísků, protože už to zřejmě nemohl vydržet. Dobře věděl, že se to nesmí ...
, který rozumí leckdy víc, než nějaký člověk. Kolikrát mi na vycházce uteče a neposlechne a neposlechne, když na něj volám a protože už jsem se několikrát rozhodla, že ho nebudu následovat a jdu si svou cestou, za chvíli slyším za sebou pádění tlapiček, jak se bojí, abych mu neutekla a když se ohlídnu a chci mu vyčinit či potrestat, tak sklopí svoje kukadla, svěsí ušiska, přikrčí se k zemi .... a rázem i mě vztek přejde
Jsou to zlatíčka!!!
A druhou zkušenost mám se současným svým
Já si myslím, že žádné zvíře si nemůže pamatovat jenom posledních 10 minut, všechna jsou chytřejší. Jak by potom žila zvířata v přírodě? To by si jako ani nepamatovala, kam chodí pro žrádlo? Když by utekla dravci, tak by k němu podruhé zase beze strachu nakráčela? To je nesmysl.
Taky mám příhodu: byli sme venčit Lolu v lese a ona vyrochala v zemi vosí hnízdo, strašně na ní lítali a pár jí pokousalo. Od té doby tamtudy nemůžem jít, protože stáhne ocas a prostě jí tam nedostanem.
si dobře všechno pamatuje, ale je vyčůranej a tak dělá, že nemí o čem je řeč, když po něm chcete to co se mu nelíbí. No neni nad to, když přijdete domů z práce a 
na vás čeká a uvítá vás, jak kdyby vás neviděl několik dnů. Tomu se prostě nic nevyrovná 
Meryl: Krasne jsi to napsala...
nechci vam kazit radost, ale zrovna tedka o vikendu jsem cetla, ze psi nejsou o nic chytrejsi nez ostatni zvirata, akorat jsou hrozni komedianti, kteri se kvuli zradlu naucili, jak se maji chovat, aby ho dostali...takze inteligenci i naklonost z vetsi casti predstiraji
Jsou to zlatíčka myslím, že si pamatujou velmi dobře všechno - co chtějí
No jo, náš pesan si při ranní procházce vyhlídnul venku půlku vepřové lebky (takové věci jsou lidi skutečně schopní vyhodit na ulici) a když jsem ho pak při odpolední procházce pustila, tak k ní neomylně zamířil bez ohledu na to, že já jsem chtěla opačným směrem. Ale to trestání psů opožděně asi vážně nemá význam. Já mám u těch svých takový dojem, že když dostanou za vyhrabaný koš, tak ho příště vyhrabou zase a až při pohledu na ten nepořádek se jim v hlavě rozsvítí: "A jéje! Zase dostanu!" Trošku jako ten v vtip s tou blondýnou, co vidí před sebou banánovou šlupku ("Ach jo, zase upadnu!")
Ze si psi nepamatuji dele nez poslednich 10 minut jsem uz taky slysela... Jak si ale vysvetlit, ze nase Tracy pozna jiz z auta bydliste mych rodicu, kam zavita sotva 3x do roka? Neverim tomu, pes si pamatuje mnohem vic, nez si myslime. Dalsi priklad: Jednu dobu jsem davala jeji dobroty do spodniho supliku v kuch. komode. Jenze ona tam porad vynuchavala, tak jsem je zacala davat nahoru. Asi po pul roce jsem si s ni hrala a rikala ji :"Hledej, kde mas dobrotku?", ona hledala i u toho spodniho supliku - pul roku pote! Z toho vyplyva, ze co chteji, to si pamatuji velice dobre, lumpici...
I já souhlasím!Náš pejsek nás mnohokrát přesvědčil o tom, že velmi dobře ví, že provedl něco, co neměl a situaci, kterou jste popsala, známe velmi dobře.Psi jsou báječní.