
Pohlavi: Pejskaři se dělí do dvou základních skupin – na pejskaře s fenkami a na pejskaře se psy. Hlavně v období hárání dochází k drobným sporům mezi těmito majiteli, kdo že má chodit jen na kraj parku, kdo si má psa držet a případně, kdo je odpovědný za následné potomstvo. Fenky mají obrovskou výhodu - vyčurají se hned pár kroků od domu, takže můžete jít hned zpátky, což oceníte hlavně v zimě, kdy promrzlí venčitelé psů pánů, obcházejí rohy a stále nejsou hotovi. Navíc vás nebude honit žádný z majitelů počuraného nárazníku od auta. Psi zase nehárají a říká se, že jsou věrnější a vhodnější pro výcvik.
Srst: Pejsci chlupatí jsou roztomilejší, je jim tepleji a nenastydnou tak často. Ovšem nanosí vám domů kila písku a při podzimních plískanicích bude silně závidět chovatelům peruánských naháčů. Jejich chlupy se zas lehčeji odstraní z vašeho oblíbeného černého svetru nebo kalhot. A navíc s trochou šikovnosti se vždycky dá trochu to háro zastřihnout. Ono to pak doroste…
Velikost: Malí psi se lépe transportují, velké zas jen tak nepřecpete pochoutkami. Velcí vás ubrání a bývají klidnější. Ale dogu si zas na klín neposadíte a v nacpané tramvaji vám ji lidé pošlapou a budete cílem popuzených pohledů svých spolucestujících.
Věk: Štěňátka vám všechno rozkoušou a počítejte s tím, že máte celý den o zábavu i práci postaráno. Starší pejsci jsou klidnější, ale berete si psa se zvyky a zlozvyky bývalého majitele, o kterých většinou navíc nic nevíte.
Pokud už máte představu, počítejte ještě s tím, že v útulku na vás zaútočí obrázky a příběhy pejsků z karet a až vám nějakého přivedou a on, nebo ona na vás koukne, pravděpodobně vezmete naprostý opak toho, co jste si tak pečlivě plánovali. A budete šťastní a spokojení i tak. Jako já. :-)
Eva
Nový komentář
Komentáře
Tak nám od doby, kdy jsem psala předchozí příspěvky přibyla k pejskovi fenka. Není z útulku, byla v zoufalé situaci a my před volbou - chceme ji, nebo ji necháme na pospas osudu, který je nejistý? No jasně, že jsme ji chtěli
Shreku
...
Každý pejsek (taky pejska) potřebuje hodně trpělivosti a lásky - a ti z útulku ještě víc. Ale, určitě se dá...... najít cestička, aby pejskovi (pejsce) a jeho/jejímu novému člověkovi bylo spolu hezky..
Mamča: To se těmi čistokrevnými psy je velká pravda. Voříšek z útulku je celkem bezpečná investice, s největší pravděpodobností je tam prostě proto, že je to voříšek, ale u čistokrevného psa bych se ptala, proč ho tam někdo dal. Bohužel, například ve starém brněnském útulku (naštěstí už máme nový) vám o psovi neřeknou buďto nic, nebo naprosto protichůdné informace. Například náš Andy: "To je čistotný pejsek, ten už si ani v kotci nenadělá." A když se pak na vodítku zoufale škrtil: "No jo, on nikdy na vodítku nebyl." Tak tedy nevím, kam tam chodil na záchod (a s tou čistotností to skutečně nebylo tak žhavé, ale naučil se to)
U nás je takový zvláštní útulek, kde se až tak vybírat nedá. Dost hrozné podmínky. Ale přesto jsme si vybrali. Když nám ukázali fotoalbum z loňského roku (přestože jsme chtěli mladého pejska do roku), tak jsme řekli, že si ho zase můžou schovat, ať nám přivedou jednoho živého, mladého, menšího a jak bude vypadat, na tom nezáleží. Přivedli nám Andyho a ten s námi odešel. Teď už má doma kamarádku, kterou posléze pojal za manželku a mají rodinu. (můžete se podívat na fotoalbum)