Abych to uvedla na pravou míru. Zařizujeme si domek a teď vybíráme kuchyňskou linku. Jeden den jsme „řádně“ oblečení vyrazili s přítelem na obhlídku kuchyňských studií. On měl na sobě kraťasy a značkové tričko a já sukni a halenku. Možná se divíte, proč to píšu, ale vydržte ;o). Vždy jsme byli vřele uvítáni, vysvětlen sortiment, který ta která společnost nabízí a vybaveni katalogem, popř. informací, že nám vše ochotně navrhnou.
A teď poznatek ze včerejška. Stavili jsme se ve dvou studiích rovnou z práce, on opět kraťasy (trošku poznamenané celodenním ježděním v autě) a už jen obyčejné reklamní triko a já velice sportovní kapri kalhoty a triko. Co myslíte? V prvním studiu se nám velice linky líbily, ale po 10 minutách koukání a snažení, aby si nás někdo všiml, jsem znechuceně odešla. K dobru jim mohu připsat, že tam již jeden pár byl a něco s jedním zaměstnancem konzultoval, ale byli tam ještě dva další zaměstnanci a ti prostě NIC.
Jeli jsme si spravit náladu jinam. Vešli jsme, prohlídli sortiment. Obsluhující dívka se netvářila moc nadšeně a dál pokračovala v práci na počítači. Ovšem podívala jsem se jí drze na monitor, hrála solitaire. Po mém dotazu, jestli bych mohla dostat třeba ceník, velice neochotně vstala, ještě něco zamumlala o tom, že nemá ale kresby skříněk, takže mi to bude na nic. Můj přítel byl už dost nervózní a snažil se mě odtamtud vypakovat, nedala jsem se a nakonec ta holčina přece jen našla vše a rychle si zase sedla k počítači, abychom po ní ještě něco náhodou nechtěli. Třeba to nebylo naším oblečením, ale nic jiného mě opravdu nenapadá…
Laila
TÉMATA:
DŮM A BYT
Nový komentář
Komentáře
Já jsem si nedávno v DM chtěla koupit nějakou kosmetiku, to znamená ovšem taky pořádně prohlídnout a vyzkoušet testery. Přišla jsem do jedné prodejny a tam zrovna u stojanů, které mě zajímaly jedna slečna s funkcí čumička - postává a kouká, jestli někdo něco nekrade. Tak jsem se otočila na patě a šla do jiného obchodu, kde nikdo takový nestál. Mají tam kamery, drahé zboží má určitě čipy, tak proč tam musí ještě někdo prudit a zírat na mě, jak si zkouším odstín mejkapu?
To nemuselo být tím oblečením, ne?
Barka, já zdravím jako ty, prostě jsem tak naučená, občas mám vztek když prodavačky ani neodpoví a připadám si
. Některé si vás změří pohledem a už se o vás nezajímají 
Já jsem udělala tuhle zkušenost v jedné luxusnější restauraci uprostřed Brna - vyjímečně jsem měla šaty, lodičky, kabelku, můj muž byl z jednání v obleku...mělo to jeden háček: měla jsem mokré vlasy (najednou se nám vylíhlo obchodní jednání a ten dotyčný nechtěl vydržet, než se vyfénuju - odjížděl do Německa). Z kuchyně paní vedoucí upozorňovala číšníka, že mu přišli hosté a on na to:"Tak TOMU já hosti neříkám!" Bezeslova jsme se zvedli a odešli, a pak jsem se v práci dozvěděla, že ten chlap nejen že je protivný, ale dokonce krade z hotových porcí - normálně se zastaví na chodbě a "ují" z talíře - prý jsou na něj permanentně stížnosti, ale je to příbuzný majitele...
Taky souhlasim. Ale dodavam, ze nejhur se na vas prodavacky divaji, kdyz jdete nakupovat s detma a to i v kramech pro ne urceny.
To já jsem nedávno byla moc mile překvapená, když jsem vlezla do obchodu a zaujaly mě tam moc pěkné šaty. Jenže to nebyla moc moje barva. Ale zkusila jsem je - v kabince bylo špatné světlo, tak jsem se šla zeptat za prodavačkou, jak to vypadá. A ona mi řekla, že v tom vypadám moc usedle. Byla jsem moc ráda, ten pocit jsem potom měla taky, ta barva mi prostě neslušela.
Ale nejlepší nakupování je u vietnamců - tam si vás všimnou i když jenom procházíte!
ja bych nerekla, ze to bylo oblecenim, spis to bylo spatnou prodavckou ci prodavecem.....
Pokud byste byli ve stejnem obchode, pokazd ejinak obleceni a byl b rozdil v chovani, tak pak bych asi souhlasila, ale takhle ne. Clovek muze jit do obchodu sebelip oblecen a kdyz je prodavacka line strevo, tak to s ni stejne nehne....
me by docela zajimalo, kdy se u nas prodavacky konecne zacnou chovat slusne ke vsem zakaznikum bez rozdilu, obchody se od totace zmenily, ale chovani prodavacek vetsinou ne
...docela by me zajimal nazor holek, co bydli v zahranici, protoze me pripada, ze v zahranici (tedy na zapad od nasich hranic) jsem osklive chovani prodavacu nezazila 
...ale je mozne ze jsou to jen ruzove bryle a nedostatek zkusenosti 
Teda Lailo, to je opravdu něco. Já si nemohu vzpomenout, že by se mi někdy něco podobného stalo, ale věřím tomu, že to tak bohužel je
No bohužel s vámi musim souhlasit
Je to tak. A přitom většinou to bejvá tak, že ti "nóbl" nic nekoupí a ti "otrhancí" naopak. Tak už to bývá ... 
I já bohužel můžu přidat příspěvek. Měla jsem narozky a chtěla jsem si koupit rifle.Měla jsem asi smůlu v tom, že v nakupovací den svítilo sluníčko, byl nádherně letně a jako skoro každý člověk i já jsem byla taková unavená od horka. Vysvětlila jsem prodavačce jaké rifle chci. Bohužel typ mi nevyhovoval a byly malé. Další jsem oblekla dokonce o něco níž a ve finále jsem rifle sotva narvala pod boky.(podotýkám, že jsem prodavačku informovala o aktuálním stavu zkoušení)O té doby jsem do toho obchodu nepáchla.Možná se značkovým oblečením a pár kily zlata.....pak bych se asi divila.Ale jsou snad jediní u nás ve městě???
Můžu jen potvrdit. Mám pocit, že třeba v Praze jsou prodavači už tak zvyklí na různorodost oblečení, že v tom nedělají rozdíl. Podívejte se třeba na turisty ze zahraničí, ti jsou téměř vždy sportovně oblečení a určitě nevypadají na balík peněz. Naopak v malých městech to opravdu chodí tak, jak je v článku. Já osobně mám nepříjemnou zkušenost z jednoho "lepšího" obchodu, kde když jsem přišla elegantně oblečena mohli se přetrhnout a pokud jsem přišla "normálně" oblečena, dávali mi to velmi nepříjemě najevo. A můžu říct, že si mohu dovolit tam nakupovat, ale co myslíte, chodím tam!?? Takhle falešný lidi přímo nesnáším a ze služeb bych je jedním vrzem vyhnala!!!
Lailo, mám zkušennost podobnou, ale beru to spíš jako pozitivum - když se ke mě v příslušném obchodě nechovají dobře, dokud ještě nemají moje peníze (a měli by o ně stát, třeba v případě té kuchyňské linky to klidně může být stotisícová částka), tak jak se asi budou chovat, až ty peníze mít budou a na zakoupené věci se něco porouchá?
Líp určitě ne. To radši honem pryč odtamtud.
docela rozhodnutí do toho jejich stavění jít, ale když se ke mě ta bába chovala jako k chudině, co na jejich úžasné domky stejně nemá (přitom ke slečně přede mnou, co dorazila v kostýmku byla samý úsměv a ochota), tak jsme do toho nešli. No, a půl roku na to ten podnik skrachoval.
Tenhle přístup nám zachránil docela dost peněz, protože se mnou (v odřených džínách a krátkém "hubertusu") málem vyběhla paní v H-systému, kde jsem se kdysi byla zeptat na ty jejich domečky. Byli jsme tehdy s