Když Vilma začala rodit, všechno se jevilo opravdu dobře, ale po narození čtyř prvních štěňátek začala mít obtíže. Volali jsme veterináře, že se nám to nezdá. Veterinář přijel k nám, dal Vilmě provokačku a zase odjel. Všechno trvalo strašně dlouho, Vilma byla úplně utrápená, ale situace byla pořád stejná – určitě měla v sobě ještě alespoň jedno štěňátko, kterému se nechtělo ven. Veterináře jsme po několika hodinách volali znovu. Vilmě se ještě přitížilo a my se začali obávat už ne o život štěňátek, ale o ni. Veterinář přijel, Vilmu prohlédl, píchl jí další provokačku a zase odjel. Když jsme k nám po mnoha hodinách konečně dostali veterináře po třetí, řekl jasně, že musíme jet ihned do nemocnice a že Vilmě provedou císařský řez, protože už se obává nejhoršího. Pomyslela jsem si, že už jsme tam mohli být několik hodin, ale nic jsem neříkala – hlavně že už se věci daly do pohybu.
Na psí klinice nás s manželem nechali sedět hned za dveřmi operačního sálu. Už narozené pejsky jsme měli s sebou v košíku. Zahřívali jsme je a snažili se neposlouchat strašné Vilmino kvílení, které vycházelo zpoza dveří. Pak nastalo dlouhé ticho. Mně začaly téct slzy a můj muž měl taky pláč na krajíčku. To, že zavládlo ticho, jsme si vykládali jednoznačně.
Najednou do ticha zaznělo pištění, nám spadly ze srdce celé hromady kamenů a za chvíli nám z operačního sálu přinesli ještě další tři čerstvé zdravé uzlíčky. Pak přivezli i Vilmu, v narkóze, pozašívanou a zbědovanou, ale živou!
Terka
Reklama
Nový komentář
Komentáře
Hezké, jenom ten veterinář byl nějakej divnej. Když tam byl už podruhý, tak mu mohlo být jasné, že to tak lehce nepůjde, ne?
Janka
jsi moc hodna, dekuju.Zase doma zahajim boj za pejska a uvidime, treba povoli, kdyz uz ho uvidi na fotce:-)
Terezko muzu se jeste zeptat,kolik takovyhle darecek stoji?
POrad mi lezi v hlave:-)Ale vim, ze prave tyhle 
nejsou zzrovna nejlevnejsi, zvlast, kdyz maj tak spickovyho tatku a tak krasnou maminku:-))