Výčitky svědomí má Angličan Joe Vaughan z Kentu. Za druhé světové války zůstal, coby voják, odříznutý na severoafrickém pobřeží. Aby nezemřel hlady - živil se čajkami! Od konce války to jejich pozůstalým vynahrazuje intenzivním vykrmováním. Během jednoho roku spotřebuje pro „své“ čajky přes tři a půl tisíce pecnů chleba vlastnoručně rozřezaných na malé kostičky.
Jeho případ není až tak výjimečný. Podle některých odborníků prý přehnanou láskou ke zvířatům kompenzuje své výčitky svědomí mnoho lidí. Přitom nemusí jít pouze o špatné svědomí vůči zvířatům. Lidé si údajně milováním němých tvorů vynahrazují i svoji neschopnost projevit city vůči blízkým lidem či sociální problémy vůbec.
Dr. John Kernell dokonce v San Francisku otevřel první psychiatrickou poradnu pro psy. Ač znalec spíše duší lidských tvrdí, že právě zvířata, v tomto případě psi, hrají nesmírně důležitou roli v partnerském životě lidí a často jejich počínáním doslova trpí. Před nimi si totiž na nic nehrajeme, nic před nimi neskrýváme, takže nás mají přečtené a vědí o nás celou, mnohdy smutnou, pravdu. Když se pak například manželé rozvádějí, psi bezpečně vědí, kdo za to může, a dokáží to prý dát najevo až nečekaně jasně. Jako příklad uvádí Kernell počínání kokra ukousnuvšího nos ženě krátce poté, co v přítomnosti psa podvedla manžela s jiným mužem. Ženě nakonec nos přišili, ale chudák kokr z toho měl údajně ještě dlouho problémy psychického rázu.