Za původní vlast celé rodiny „španělů“ (kokršpaněl, kavalír king španěl, špringršpaněl apod.) bývá mnohdy mylně považováno Španělsko. Ač je jakkoliv samotný název zavádějící, jedná se docela prozaicky o keltský výraz pro králíka - "span". Jako velmi staré lovecké plemeno psů pocházející z Anglie byli tito značně pohybliví chlupáči využíváni zejména k lovu králíků.
Kokršpanělé se v současnosti uplatňují stejně dobře jako lovečtí i jako společenští psi. K jejich loveckým dovednostem patří vyhánění chlupaté i pernaté zvěře z houštin, dohledávání postřelené zvěře a aportování menších úlovků. Myslivecký termín "práce s nízkým nosem" naznačuje, že nejraději stopují podle čichu, přičemž vlečou své plandavé uši po zemi. A právě zde se skrývá vážné nebezpečí zdravotních potíží.
Hygiena uší musí být pro chovatele na prvním místě, aby předešel anebo alespoň včas postřehl zánět zevního zvukovodu. Po každé vycházce, koupání, blátivém počasí je třeba uši pečlivě vyčistit a vysušit. Také pití a jinou tekutou potravu raději předkládejme těmto psům do tak úzkých misek, aby si v nich nemohli uši smáčet. Další jakoby prací navíc je udržování jemné a mírně zvlněné dlouhé srsti pravidelným česáním. Pokud však tyto dvě věci zvládneme, kokr se nám odvděčí svou mírností a přátelstvím.
Při jeho výchově se nám důslednost, nikoliv tvrdý přístup, vyplatí přímo vzorovou poslušností. Při procházkách v přírodě mějme stále na paměti, že staletí šlechtění jako loveckého psa přece jen zanechala nesmazatelné stopy i v tak mírném, městském společníkovi, který se na procházce v lese jako mávnutím kouzelného proutku promění ve stopaře, kdykoliv k tomu bude mít příležitost. I nadále totiž smyslem jeho života zůstává šmejdění v hustých křoviskách a vyhánění zde nalezených živých tvorů ven.
TÉMATA:
DŮM A BYT