Jedna čtvrtlitrová láhev zdravě a ovocně se tvářící limonády může obsahovat až 12 kostek cukru.

Dceři jedné mojí přítelkyně připravil bílý cukr malou školkovou křivdu  okořeněnou posměchem kamarádů a bohužel i paní učitelky. Toho dne si ve školce povídali o barvách, na otázku paní  učitelky: „...a jakou barvu má, Aničko, cukr?“ malá Andulka znalecky odpověděla: „Takovou žlutou a někdy i docela hnědou.“ Kamarádi se začali smát a s nimi i v jistém ohledu poněkud neznalá vychovatelka. Jenže u Aničky doma má cukr opravdu hnědou barvu a také medovou vůni...

Víte, jak moc sladíte?

Během posledních 150 let vzrostla celková spotřeba bílého cukru až  osmkrát. Průměrný občan ČR nyní spotřebuje každý rok kolem 40 kg cukru. Že cukr prakticky nekupujete a kávu ani čaj nesladíte? Velké množství cukru, které zkonzumujeme, je totiž skryto v sladkých limonádách, minerálkách, pivu, likérech, různých ovocných nektarech apod. Jedna čtvrtlitrová láhev zdravě a ovocně se tvářící limonády může obsahovat až 12 kostek cukru. Dalším ideálním zdrojem jsou nejrůznější pochutiny jako např. zmrzlina, sušenky a třeba sladké pečivo, ale to asi nikoho obzvláště nepřekvapí. Překvapivá je již skutečnost, že velké množství cukru obsahuje i drtivá většina tolik propagovaných cereálních směsí. Některé druhy těchto potravin by se mohly v regálech supermarketů směle přesunout k cukrovinkám a čokoládám. Skrytý cukr též obsahuje mnoho mražených polotovarů a hotových jídel, některé polévky v sáčku a mnoho dalších upravených potravin. Pokud vám nadměrná konzumace bílého cukru není lhostejná, vyplatí se číst na vybraných výrobcích etikety. Třeba jen v případě, že se rozhodujete mezi dvěma podobnými výrobky.

A proč vlastně obsah bílého cukru ve stravě nějak řešit?

Zvýšená konzumace rafinovaného cukru je častým terčem kritiky odborníků na výživu, ale i některých lékařů. Dokonce jsou takoví extrémisté, kteří nazývají rafinovaný cukr bílým jedem. Během procesu trávení cukrů spotřebovává lidský organismus vitaminy skupiny B a některé minerály, např. vápník, hořčík, zinek a chrom. Dále pak samozřejmě vlákninu a mnoho dalších cenných látek, které se naprosto přirozeně vyskytují v surovinách používaných k výrobě cukru, tj. v cukrové třtině a řepě. Bohužel, při výrobě bílého cukru, který využívá procesu rafinace, dochází ke znehodnocení všech těchto cenných komponentů. V cukřence se vám nakonec objeví sice čistě bílá a sladká, ale na jakékoliv tělu prospěšné látky naprosto chudá sacharóza.

A jaké zdravotní komplikace vám zvýšená konzumace bílého cukru může přinést?

Jak si zdravěji osladit život?

Pokuste se omezit konzumaci výše uvedených problematických potravin, a to nejen z důvodu velkého obsahu cukru ale i proto, že tyto potraviny vašemu tělu nenabízejí mnoho atraktivního, tedy kromě chuti, pokud jste na ni navyklé. V případě, že jste milovnice sladkostí, doporučuje se dávat přednost takovým výrobkům, které jsou obohacené vlákninou. V tomto případě je vhodné upozornit, že dobrým zdrojem vlákniny je i ovoce (které je již samo o sobě sladké), například koláč se švestkami nebo rybízem či závin s jablky. Těsta, pudinky, ale i čaj a kávu jde též sladit např. přírodním třtinovým cukrem, který obsahuje zbytkovou melasu, jenž je zásobárnou cenných minerálů, které se jinak při výrobě cukru ztrácejí.

V případě, že vám chuť melasy není nepříjemná, můžete se ji pokusit občas jako sladidlo také využít. Dobře chutná v kávě a některých druzích sladkého pečiva. Melasa je skvělým zdrojem vitamínů řady B, železa a vápníku a mnoha dalších stopových prvků.

V tématu věnovanému slazení nelze opominout med. Ten  je nejen příjemně sladký, ale je i nemalou zásobárnou vitamínů, minerálů, aminokyselin, enzymů a mnoha dalších zdraví prospěšných látek. Některé studie potvrzují i antibiotické účinky medu. Za druhé světové války se prý v Rusku s úspěchem používal med jako antiseptikum při ošetření zranění.

Za naprosto úžasně chutnající sladidlo považuji javorový sirup. Ten je vynikající např. na palačinkách, ale i v různých zákuscích, a bezvadně ho lze využít i jako zdravou alternativu „šťávy“ do vody (dochutit trochou citronu). Sirup z cukrového javoru obsahuje vitaminy řady B, vápník, železo a stopová množství dalších minerálních látek.

Dále si můžete život i potravu osladit některými druhy obilných sladů či sirupů, např. kukuřičným, rýžovým a pšeničným, které se ideálně hodí ke slazení těst (k dostání jsou v prodejnách zdravé výživy).

A závěr?

Pokud by se naše méně zdraví prospěšné výživové návyky omezily na zvýšenou konzumaci většího množství rafinovaného cukru, pravděpodobně by se to na našem zdravotním stavu zas až tolik neodrazilo. Problémem je, že většina z nás spolu s množstvím bílého cukru konzumuje i mnoho dalších zdraví škodlivých potravin, především živočišného původu. Což potvrzují i statisticky vyhodnocená pozorování Dr.Tomáše Husáka, publikovaná v knize Stop nemocem. Husák zde uvádí:  „Nejvyšší spotřeba cukru je již po mnoho desetiletí v Latinské Americe, v Kolumbii, na Kubě, v Mexiku, atd. V těchto zemích byl přitom až do té doby, než zde došlo k vzestupu spotřeby živočišných potravin, pouze minimální výskyt hlavních civilizačních chorob a většiny typů rakoviny. Tam se ukázalo, že bohatí a chudí měli ve stravě stejné množství cukru. Bohatí však měli podstatně více živočišných potravin, které si chudí z finančních důvodů nemohli dovolit. Bohatší byli oproti nejchudším 100x častěji postihováni infarktem myokardu. Ten byl u nejchudších s vysokou spotřebou cukru a se zanedbatelnou spotřebou živočišných potravin prakticky neznámý.”

Zdroje: LICK THE SUGAR HABIT and LICK THE SUGAR HABIT SUGAR COUNTER, Nancy Appleton

            dTEST8/2006 -  Je zdravé jís bílý cukr?, Ing. Vladimír Dolažel

            Stop nemocem, Tomáš Husák

Archivní článek