Přestože se mnoho lidí domnívá, že fretka je jakýmsi módním výstřelkem posledních let, skutečnost je překvapivě vzdálená. K domestikaci fretek z tchoře tmavého došlo před minimálně dvěma tisíci let na jihu Evropy nebo severu Afriky. Už bible uvádí fretky ve výčtu zvířat, která Židé nesmějí jíst, ale překlady této pasáže nejsou bohužel zcela jednotné. O fretkách se zmiňují antičtí autoři, oblíbené byly i ve středověku, kdy se hojně využívaly při lovu všudypřítomných králíků. (Na jejich přemnožení měli velký podíl mniši, protože novorozené králíky nepovažovali za maso a mohli je tedy jíst i během půstu. Stejně tak námořníci vysazovali králíky na ostrovech jako pohotový zdroj potravy při příští návštěvě.)
Úloha fretek tedy byla velmi důležitá, a tomu odpovídala i vážnost, které se těšily. Na tapisériích z patnáctého století tak můžeme spatřit lovecké výjevy zajímavé především tím, že použité vybavení (kruhové sítě, prstence – jakási obdoba náhubku – i přepravní schránky) se prakticky neliší od vybavení používaného ještě na počátku dvacátého století. Aby se v chovu fretek zabránilo pytlákům, vznikl v Anglii roku 1390 zákon, který zakazoval držení fretek osobám z nižších vrstev. Stavěly se dokonce umělé výběhy k chovu králíků (aby panstvo mělo vždy čerstvé maso), které spravoval muž označovaný jako ,,warrener” (odtud dnešní jména Waren, Warrener, Warrender....). Ten se těšil poměrně výsadnímu postavení – kromě vybavení domácnosti dostával od pána i potřeby pro svou fretku (vodítko, přepravní schránku) a někde dokonce měly fretky i svou zvláštní místnost, kde byly chovány nejprve v sudech a později v bednových klecích a kde se také skladovalo vybavení k fretkování.
Z brožurky Maxe Šmelíka, lesního správce v Divách, můžeme zjistit, jak u nás vypadalo fretkování okolo roku 1920. Vybavení se prakticky nelišilo od středověkých pomůcek a fretky byly opět cennými pomocníky při kontrole početnosti králíků. V současnosti u nás myslivci chovají fretky maximálně pro radost (najít králíka je málem detektivní práce), zatímco ve Velké Británii šel rozvoj fretkování dál. I dnes je tam velmi populární a kromě celé sady rýčů (pro různé typy půdy) k vyproštění fretky, která by uvízla v noře, se na trhu nabízejí také různé sondy k jejímu vyhledání – od klasických tyčí až po nákladná elektronická zařízení reagující na signál vydávaný speciálním obojkem.
Aktivity spojené s fretkami jsou však mnohem pestřejší. Ve světě se pořádají výstavy i závody. Asi k nejoblíbenějším disciplínám patří probíhání rourami. Většinou soutěží šest fretek ve stejně dlouhých rourách, které jsou na několika místech přerušeny, aby diváci mohli sledovat průběh závodu. Předpokládá se, že tento sport vznikl v USA na naftových polích. Tam fretky protahovali potrubím lana, na kterých se pak protáhlo různé potřebné vybavení. Po práci se dělníci bavili tím, že uzavírali sázky, která fretka proběhne potrubím nejrychleji. První česká soutěž v probíhání rourou se uskutečnila v září na Setkání příznivců a chovatelů fretek v Prvním evropském pietním parku. Protože naše fretky nejsou na podobné soutěže trénované, byla zjednodušena na probíhání dvoumetrovou rourou na čas. Líbila se nejen přihlížejícím, ale i fretkám (některé proběhly za dvě sekundy), a tak doufejme, že se bude příští rok opakovat.

Petra Neradžičová
TÉMATA:
DŮM A BYT