
Po čase jsem přišla do jiného stavu a porodila syna. Problémy přišly, když bylo synovi půl roku a já začala pobírat jen mateřskou. Dostali jsme se do velkých finančních nesnází, manžel přinese domů měsíčně něco mezi 2000 až 4000 Kč. Živoříme z měsíce na měsíc a já se upřímně divím, že se nám dosud vždy povedlo zaplatit nájem. Už delší dobu se snažím manžela přesvědčit, aby se pokusil najít si práci. Má učební obor s maturitou, ale vlastně nikdy v naší republice nepracoval. On o tom nechce ani slyšet, prý by ztratil svou svobodu a nezávislost a nutí mě, abych přenechala mateřskou jemu a šla vydělávat, protože jednak mám kam nastoupit a pak, s mým vzděláním mám šanci na lépe placenou práci. Došlo to tak daleko, že mi odmítá v domácnosti s čímkoliv pomáhat, ani synovi se nijak nevěnuje, a hlavně ho odmítá kdykoliv hlídat. Prý když chci být na mateřské, tak ať se starám.
Synovi je teď rok a půl a je hodně živé dítě, ještě jsem s ním neprospala jedinou noc. Jakmile se v noci vzbudí (dosud je kojený), musím s ním odejít z ložnice, abychom muže nerušili. V opačném případě nastává scéna, manžel na mě křičí, že se musí vyspat, protože musí vydělávat, abychom měli za co žít. A já raději vycouvám, nechci, aby musel být syn svědkem podobných výstupů…
Nevím, co dělat. Mám ustoupit a odejít do zaměstnání? Chtěla bych si syna ještě užít - jakmile se vrátím do práce, uvidím ho vždy až večer a to mi v jeho věku rozhodně nepřipadá správné. Anebo má muž povinnost se postarat o rodinu, když má malé dítě? Ale jak ho přesvědčit?
Milena
Nový komentář
Komentáře
S takovým manželem toho moc nevytrhneš. Simba má dobrý nápad.
A co kdyby na mateřské zůstal manžel? Aspoň bude moci zkusit stíhat péči o dítě a domácnost + dál vyrábět šperky atd.
..tohle by me cekalo kdybych to s manzelem neukoncila...
dokonce tenkrat kdyz jsem byla tehotna me chtel odsoupnout rodicum..
nastesti nas vztah skoncil
v tomto radit je moc tezke..holky maji pravdu, clovek se v podstate nemeni a on je sobec.
Zkus to vazne jeste s nim probrat..
Jejku,ten dvojitý anonym jsem jááá
ale jinak Mileno,hodně štěstí
...děkuji tímto na tomto místě svému mužíčkovi za to, že je, jaký je...a hlavně, že je úplně jiný, než ten z toho článku!
Já bych to napsala ještě jinak - u nás to fungovalo proto, že když jsme se zapojili oba do obojího, urvala jsem si i ten čas "pro sebe" - mimochodem, u nás je sporné, kdo koho živí, protože já dávám víc do pravidelného rozpočtu, manžel platí "jednorázovky"...a jinak - ono s tím vyděláváním to nemusí být tak snadné - my jsme ze slušného příjmu spadli na třetinu bez manželovy viny - a taky to šlo...jenže pak se muž "umanul" že nás jako živí a přestal dělat - prostě bych ho do ničeho nestrkala, pokud sama něco neobětuju...a ještě mě napadá - mě poradili v manželské poradně lázně - domluvit s doktorkou, strčit mu dítě na tři týdny a zmizet - on si už ujasní, co je to mateřská!!! (Mě bohužel podrazila má vlastní matka, která si dítě vzala k sobě a ještě "chudinkám opuštěným" vařila...)
To jsem z toho jelen
! Na výrobu syna jste byli dva, néé?! A na výchovu, hlídání a práci kolem něj jen Ty?! A ještě bys měla vydělávat a ochudit se o ty nejhezčí chvilky s mimi???!!! Takovýho chlapa bych tedy určitě nechtěla
!! Nebylo by Ti líp bez něj? Ale na tohle jsi radu nechtěla, že? Nevím, tak ať si tu svou výrobu nechá jako vedlejšák a pěkně se pustí do nějaké pořádné práce! Pak bude tak unavený, že ani neuslyší, když budeš kojit vedle jeho ucha
.
Napadá mě ještě řešení, které fungovalo u nás - i když se situace postupně hodně zkomplikovala, ale bez viny nás obou...já šla do práce, ale můj muž za to převzal dohodnutou část povinností - např. vozil syna do školky a nakupoval...šlo to velice dobře. byla ale nutná dohoda a ta nebyla jednoduchá - radím vydržet a neuhnout.
Milá Mileno!
.To bys potom to co vyděláš, dala za to hlídání,to není řešení.
!
Vypadá to, že tvůj manžel je opravdu sobec.Myslím si, že i kdybys šla do práce a on byl na mateřské,stejně by tě po tvé práci čekaly povinnosti v domácnosti a kolem syna.Takže bys pracovala "na dvě směny".
Práce tak na 4 hodiny denně by ještě přicházela v úvahu(když by bylo nejhůř).
A jak píše VCHAROUSOVA-sehnat někoho na hlídání......
Abych to shrnula - myslím si, že máš na mateřskou plné právo!Trochu slevit by měl manžel.
Přeji ti štěstí,opravdu
Mileno,
muži se nemění, nejde o to, jestli ty si myslíš, že on má nějaké povinnosti - on si to rozhodně nemyslí. A proč by si to také měl myslet - vždyť doposud jsi s ním byla spokojená, cestovali jste, žili jste si tak nějak svobodně a po svém... a on je překvapen, že by to mělo být jinak - na vás prostě sedí ten klasický aforismus - ženy se vdávají, protože si myslí, že on se změní a on se nezmění. Muži se žení proto, že si myslí, že ona se nezmění a ona se změní. Takže - buď ho přijmeš takového, jaký je, protože to jsi mu až dosud tolerovala a půjdeš do práce a on na mateřskou, nebo se rozvedeš, půjdeš do práce a příště si najdeš jiný typ mužského...