"Jestli něco nesnáším, pak to jsou předvánočně přecpané obchody,” odfrkla si pohrdlivě. „Nechápu ty davy, co s rozbrnkanými nervíky, nakupují, na můj vkus dost paradoxně, klid a mír.”
"Dobrá, mě to taky nebaví,” připustila Táňa, ale přece se nevykašlu na rodinu?” Ilona se kdysi dávno rozhodla, že tuhle hru prostě nehraje. A zatímco uštvaní spoluobčané docídili své příbytky, dopekli hory cukroví a dodělali bramborový salát a kapra, ona chodila plavat, na kosmetiku a o víkendu se procházela v bíle ojíněném lese. Už několik let pravidelně nakupovala až 23. prosince a vždycky dobře pořídila. Loni dokonce výborně. Využila totiž zajímavé nabídky Vánoce za 500 společnosti Home Credit a za tuhle malou částku královsky obdarovala své nejmilejší. Někdy má člověk prostě chuť koupit i to, na co zrovna nemá.
Pro velký úspěch chce samozřejmě akci opakovat znova i letos. Táňa ihned napjala uši. Jaký že je Ilonin recept na šťastné a veselé? “Do jedné ze čtyř tisíc smluvních prodejen Home Credit vezmi potvrzení o svých pravidelných příjmech a jejich výši (může to být ale i daňové přiznání nebo důchodový výměr), přidej dva doklady osobní totožnosti - občanku a k ní třeba řidičák, rodný list, cestovní pas, ukaž prstem zboží, jaké si žádáš (žádná skromnost, může to být až do 20 000), zaplať pět set a podepiš smlouvu o spotřebitelském úvěru. Vymysli si sama dobu splácení (10 až 35 měsíců) a neděs se, první splátku po tobě budou chtít až v únoru 2002. A se smlouvou v ruce dostaneš pro děti zadarmo krásné dárky v prodejně Mountfield. Žádné chrastítko, nebo přívěsek na klíče, ale výběr ze šesti druhů hraček za několik stovek. Báječné, viďte, inu, některé recepty stojí za to, aby se podle nich vařilo.
Nový komentář
Komentáře
Andula — #7 ja take ne
Ježíš to je zase ono
Přiznávám, už tyhle HOme creidty ani nečtu.
Saturninka: závidím, já bych usnout nemohla, neb bych chtěla vše rozdat hned .... musím nakupovat na poslední chvíli.
...to je sice hezký, ale...Když naběhne Ilonka 23.12. do jedné ze čtyř tisíc smluvních prodejen Home Credit, je tam určitě tělo na tělo zadek na zadku a vozík na vozíku...jako všude jinde!!! Zažila jsem to loni a to už týden před Štědrým dnem...Nebylo k hnutí, fuj, brrrr, hrůůůza. Navíc jsme byli jediní, kdo se usmíval - lidi nasraní, prodavačky uštvané
... Nestojí mi to za to, mám nakoupíno již od října... A usmívám se úlevou!