Problémy s nadváhou nemají jen lidé, ale také jejich čtyřnozí miláčkové. Zejména psi starších majitelů někdy trpí otylostí, který je vyvolaná přehnanou péčí a snahou dopřát zvířátku co nejvíc. Pes pak vleče své kulaté bříško nízko či někdy přímo po zemi, je schopen jen kolébavé chůze, těžce supí a funí, často se zastavuje, aby nabral dech, zvláště do schodů nebo do kopce. Ani samotné ležení mu nepřináší úlevu. Taková námaha příliš zatěžuje srdeční sval zvířete a zkracuje jeho život.
Sklony k tloustnutí jsou u některých plemen dány již v jejich genetické výbavě (např. kokršpanělé, labradoři, teriéři, kolie, pudli a jezevčíci), proto u těchto ras musíme hlídat doslova každé sousto navíc. Často může k obezitě dojít i po nemoci psa nebo v období březosti a laktace feny, kdy se jim snažíme co nejvíce přilepšovat.
Jak začínající otylost poznáme? Podle více než 5 mm vrstvy tuku na žebrech, kterou zjistíme pohmatem. Otylost zásadně narušuje zdravotní stav zvířete a může být příčinou mnoha onemocnění, i závažných. Jedinou účinnou pomocí je podávání menších dávek potravy. Dostatek pohybu by měl být samozřejmostí, ale sám o sobě problém s tloušťkou nevyřeší.
Při krmení bychom se měli řídit těmito zásadami: žádné suchary, pamlsky a tuk, potravu zahušťovat pouze vařenou zeleninou, pokud krmíte z konzerv či granulemi, dávat přednost masité namísto kompletní stravě, při redukční dietě nezapomínat podávat multivitamínové a minerální preparáty (lépe po domluvě s veterinářem). Samozřejmě, že ze všeho nejlépe je obezitě předcházet hlídáním váhy psa, a tomu přizpůsobenými dávkami potravy a dostatkem pohybu i za nepříznivého počasí.