Věčným problémem a častým námětem rozhovorů mezi chovateli psů je vhodnost či nevhodnost podávání kostí. V přirozeném prostředí by psi kosti samozřejmě konzumovali, jenže...
U mnohých psů vyvolávají kosti zácpu a malé kosti (drůbež, králík, jehně, žebírka apod.) mohou být svými úlomky i velikosti při rychlém hltání nebezpečné. Na druhé straně jejich chrupavčité konce poskytují stavební materiál a cenné minerály po další psí vývoj. Kosti mimo jiné také slouží k zubní hygieně a jejich žvýkáním si psi posilují čelisti. Nezanedbatelný je i prvek hry, neboť psi se dokáží s velkou kostí zabavit na dost dlouho.
Kosti se tepelnou kuchyňskou úpravou stávají křehkými a snadno se lámou a štěpí, proto by se kosti měly zkrmovat v syrovém stavu. Z tohoto hlediska jsou nejvhodnější velké morkové kosti, které se netřepí. Přesto bychom měli na psa ohryzávajícího kost občas dohlédnout, neboť domácí psi vzhledem ke šlechtění a leckdy až přešlechtění přece jen vykazují určité morfologické znaky a instinktivní chování poněkud odlišné od jejich divokých bratranců vlků.
Pokud se svému psovi obáváte kosti předkládat, řešením jsou žvýkací hračky ze surové kůže, které slouží jak k očistě zubů, tak dodají tělu potřebný kolagen a navíc se s nimi pes rovněž nadlouho zabaví.
TÉMATA:
DŮM A BYT