Preventivní očkování je mýtus. Tablety pro odčervování působí po daný okamžik odčervení, nezanechávají v těle zvířete žádnou preventivní zásobu látek, které by zabránily nakažení zvířete.
Tableta odčervovadla v těle zvířete působí maximálně jeden den a dokáže zabít pouze dospělé červy, kteří už ve střevě psa či kočky dávno byli. Vajíčka parazitů, které zvíře pozře v den odčervení, v něm zůstanou, protože drtivá většina odčervovadel zabíjí pouze dospělé červy, nikoli vajíčka. O to je absurdnější, že se léčí nemoc (začervení), o které ale nevíme, jestli vůbec u konkrétního jedince existuje, protože se zvířata většinou odčervují "naslepo" bez předchozího vyšetření trusu. Připomíná to situaci, kdy by si člověk jednou za půl roku vzal "preventivně" projímadlo, protože co kdyby měl náhodou zácpu.

Jak pes může do svého těla dostat škrkavku?
Pes, který má ve střevě dospělou škrkavku, vylučuje ve stolici její mikroskopická vajíčka. Tato vajíčka jsou velmi odolná a ve venkovním prostředí vydrží až jeden rok! Pokud druhý pes tento trus pozře, nebo stačí i olíznutí potřísněné trávy, dostává se do jeho organismu velké množství vajíček škrkavek. Vajíčka prodělávají v organismu psa složitý vývoj, jehož výsledkem je dvojí forma života: z vajíček se vyklubou larvy. Z některých se vyvinou dospělé škrkavky. Dospělé škrkavky žijí ve střevě, kde se živí střevním obsahem. Jiné larvy však nedospívají, provrtávají stěnou střeva a usídlují se v různých orgánech a svalovině, kde se opouzdří a jsou zcela neaktivní. Tyto opouzdřené mikroskopické larvičky má ve svalech, játrech a jiných orgánech pravděpodobně každý pes.
Problémem je, že tyto larvičky jsou zcela nepostižitelné jakýmkoli odčervovadlem, protože léčiva účinkují pouze na dospělé škrkavky ve střevě. Možný je i přenos přes tzv. mezihostitele, např. žížalu. Žížala je i s larvou pozřena psem a v něm se vyvíjí způsobem, který už byl popsán.

Štěně, které nikdy nebylo venku, má škrkavky!
95 % a možná více štěňat se se škrkavkami v těle již rodí. Děje se to tak, že část larev škrkavek, které se vyvinou z vajíček, nedospívá, ale cestuje do různých orgánů a svaloviny, kde se opouzdří a "usíná". Problémem je, že v období gravidity se ve feně tyto larvy "probudí" a cestují přes stěnu dělohy přímo do štěňat. Takto je již při porodu nakaženo velké množství štěňat. Navíc se tyto larvičky vylučují i mateřským mlékem, což je další zdroj infekce pro štěňata.

…Jak tedy bojovat se škrkavkami?
Štěně by mělo být rutinně odčervováno od 3. týdne věku jedenkrát měsíčně až do věku asi 4 - 5 měsíců. Vyšetřování trusu není v této době nutné. Toto odčervování je nejvhodnější provádět pastou, která zajistí, že červi ve střevě malého štěněte neuhynou, ale pouze ochrnou a vycházejí živí ven s trusem. Tablety zpravidla fungují tak, že červa usmrtí a ten se ve střevě začne trávit jako maso. Bohužel, škrkavky obsahují ve svém těle jedovaté látky, které by mohly malé štěně i zabít. Proto je lepší u nejmenších štěňat používat raději pastu. Po 5. měsíci života je vhodné již s automaticky prováděným odčervováním přestat a nosit každý měsíc trus na vyšetření. Veterinární lékař pak hledá pod mikroskopem vajíčka (nikoli červy) parazitů. V případě, že je nález pozitivní, pes se následně léčí.
99 % dospělých psů je negativních, tj. žádní červi v jejich střevech nejsou, takže se neděste, že každý pes má škrkavky a zbavit se jich je nekonečné martyrium.

e informací o vašich domácích mazlíčcích a jejich zdravotních problémech najdete na stránkách www.veterinainfo.cz, které byly i zdrojem podkladů pro náš článek.
Reklama