O prázdninách podléhá fyziognomie dětí zcela zvláštním zákonitostem. Když odjíždějí na tábory a k babičkám, opouštějí nás malé a roztomilé děti, mnohdy dětsky boubelaté a heboučké. Zpátky nám přijíždějí zjizvení osmahlí klackové, samá ruka, samá noha. A co je nejhorší – ze všeho rázem vyrostou. Vyrůst šest centimetrů za prázdniny není pro takové dítě ve vývinu problém a kalhoty, které se ještě během školního roku musely ohrnovat, rázem končí nad kotníky, z mikin vylézají záda a boty? Ty můžete rovnou darovat sousedce pro jejího mrňouska.
A tak stojí ubozí rodiče na konci prázdnin před strašlivými investicemi – čeká je koupě kompletního ošacení ve větší velikosti, musí koupit nové tenisky, polobotky nebo střevíčky na společenské události, bačkory, o kterých si mysleli, že ještě jeden rok budou do školy sloužit. Jen tahle legrace vás bude v lepším případě stát alespoň dva tisíce korun.
Další dardou pro rodičovskou kasu bude nástup do školy – aktovka se možná ještě bude moci použít z loňska, pokud ji náš potomek nepoužíval občas místo fotbalového míče, ale budeme platit za nové učebnice, barvy, obaly, sešity, pravítka, a přispívat na třídní fondy, školní fondy, kluby rodičů atd.
A to jsme ještě nezačali chodit do kroužků a na sportovní aktivity. Tady budeme muset poplatit členské příspěvky za další pololetí, koupit nové sportovní oblečení a boty, případně další náčiní.
Mě jako matku dvou školou povinných dětí vyšlo loňské září na víc než jedenáct tisíc korun – nejsem žádná spořivka ani počtářka, ale pro zajímavost jsem si to spočítala. Po prázdninách a dovolených zely naše účty prázdnotou a ze zářijového peněženkového průvanu jsme se vzpamatovávali až do zimy. Každý podzim se modlím, aby hlavně nebyla žádná škola v přírodě nebo sportovní soustředění, to by nám už asi finančně zlomilo vaz.

Jak vy přežíváte září? Také vás stojí tolik peněz? Dokážete dětem odepřít nějaké aktivity, protože na to prostě nemáte? Napište nám své názory!
Reklama