Chov kanárů je trochu věda. Současné čtyři metody mají každá jak klady, tak zápory. Přestože si každý chovatel chce vybrat takovou, která mu v daných podmínkách nejvíce vyhovuje, musí přihlížet i k tomu, že každá se nehodí ke každému účelu. Takže si tyto metody v krátkosti shrneme:
Voliérový chov je nejpřirozenější, protože nabízí ptákům nejvíce pohybu a chovatele nejméně zaměstnává, ale například všichni ptáci sem musí být dáni najednou, odebírání vajec a kroužkování je obtížnější, někdy se samičky nesnášejí mezi sebou anebo přeruší sezení na vejcích v důsledku žraní nesprávné potravy určené pro již krmící matky.
Střídavý chov je nejrozšířenější mezi chovateli zpěvných kanárů, geny vybraného samce-zpěváka se projeví v co nejširším potomstvu a samičky mají navíc klid k sezení na vejcích. U žádné samičky nesmí samec zůstat tak dlouho, aby s ní vytvořil chovný pár, v tomto případě by další samičky odmítal. Avšak u barevných a postavových kanárů většina samiček při této metodě krmí mláďata buď špatně anebo vůbec.
Pro oddělený chov musíme mít speciální klece (100 x 40 x 40 cm), v podstatě se jedná o tři spojené klece, kdy obě krajní jsou dlouhé asi 40 a prostřední jen 20 cm a v jejich přepážkách jsou zhotovena vytahovatelná dvířka. V prostřední je umístěn samec, který s oběma samicemi vytvoří trvalý svazek. Samičky se navzájem nemohou rušit a samec je může přes dráty krmit.
Poslední metodou je párový chov, kdy po celou chovnou sezónu jsou páry pevně dané a neměnné, neboť se chovají pohromadě v jedné větší kleci. Stává se často, že zatímco samička již staví nové hnízdo či dokonce snáší vejce, samec ještě krmí předchozí mláďata. Po určitou dobu zde tedy může být najednou více ptáků. V případě, že se nám podařilo vytvořit harmonický pár, je to nejideálnější způsob chovu (zvláště pro postavové kanáry). Oba partneři se společnými silami starají o odchov, samička tudíž není tak vyčerpána a nesnáší neoplozená vejce ani při třetím zahnízdění.
TÉMATA:
DŮM A BYT