
Ostatně i své jméno gekoni dostali podle hlasu gekona tureckého, který se ozývá hlasitým "gek-ko". Jejich sluchové orgány jsou poměrně dobře vyvinuté, dalo by se říci, že slyší prakticky stejně jako savci. Ani čich není zanedbatelným smyslem, tím spíše, že pachy a vůně vnímají gekoni nejen nosem, ale i tzv. Jacobsonovým orgánem (na horním patře ústní dutiny). Ovšem

Gekoni patří k ektotermním živočichům, což znamená, že teplota jejich těla je závislá na teplotě okolí a oni ji tedy mohou regulovat pouze přesunem z jednoho teplotního pásma do druhého. Černý pigment a dokonalé zploštění těla jim pomáhá soustředit a vstřebat co nejvíce tepla ze slunečních paprsků. Přehřátí (zvláště v omezené ploše terária) se brání odpařováním vody z otevřené tlamičky - varovný signál pro chovatele ke snížení teploty.
Co však lidi nejvíc na gekonech zajímá, je stavba a tvar jejich prstů - dříve byli dokonce podle nich řazeni do čeledí. Většina z nich má totiž prsty opatřené zvláštními lamelami s jemnými chloupky (viditelnými teprve elektronovým mikroskopem), které jim dovolují překonávat kdejaký povrch (hladké skály, kůru, zdi, sklo...). Ocas je křehký a snadno lámatelný, i když dorůstá bez problémů. Svlékání pokožky se děje nikoliv vcelku jako u hadů, ale postupně v cárech, přičemž svlečky velmi často pozřou.
Závěrem lze říci, že gekoni mají všechny předpoklady jako ideální zvíře pro začátečníky - snadnou přizpůsobivost, nenáročnost na životní podmínky a úspěšnou rozmnožitelnost, aniž by postrádali eleganci, krásu, sametovou hebkost a lehké tajemno mýtičnosti a výjimečnosti.
Nový komentář
Komentáře
Simba: my tam na ne taky koukali
Moje kamarádka má dva gekončíky, pokouší se je rozmnožit, ale zatím se nepodařilo.
Jsou krásní, vždy je okukuji ve Zverexu, kam chodím pro potřeby pro naše
.