Všichni gekonovití patří do podřádu ještěrů (Sauria), řádu šupinatých (Squamata) a třídy plazů (Reptilia). V podstatě jsou to poměrně malí, jen do 35 cm dlouzí, primitivní (jejich vývoj se datuje pravděpodobně u období svrchní jury) ještěři. Mnohé druhy se dokáží hlasově a hlasitě projevovat, např. kvákáním, pípáním, trylkováním, prskáním, cvrkáním, štěbetáním či štěkáním. Tyto zvuky samozřejmě slouží k vzájemné komunikaci, a to jak při hledání vhodného partnera, tak k zastrašování.
Ostatně i své jméno gekoni dostali podle hlasu gekona tureckého, který se ozývá hlasitým "gek-ko". Jejich sluchové orgány jsou poměrně dobře vyvinuté, dalo by se říci, že slyší prakticky stejně jako savci. Ani čich není zanedbatelným smyslem, tím spíše, že pachy a vůně vnímají gekoni nejen nosem, ale i tzv. Jacobsonovým orgánem (na horním patře ústní dutiny). Ovšem nejvýznamnějším smyslovým orgánem zůstává zrak. Podle orientace na denní či noční a soumračnou aktivitu se oči gekonů výrazně liší. Zatímco denní gekoni mají kulatou zřítelnici, zešeřelému přítmí holdujícím gekonům umožňuje vidět svislá zřítelnice, jež mění svou šířku podle množství dopadajících světelných paprsků. Gekoni také o své oči pečlivě dbají, často si je čistí masitým jazykem, což jim umožňuje jednak délka jazyka a jednak chybějící oční víčka. Tohoto zvyku chovatelé využívají např. k podávání různých vitamínových a minerálních preparátů či léků tak, že jim kapnou přípravek na oko, které si gekon ihned vzápětí olízne.
Gekoni patří k ektotermním živočichům, což znamená, že teplota jejich těla je závislá na teplotě okolí a oni ji tedy mohou regulovat pouze přesunem z jednoho teplotního pásma do druhého. Černý pigment a dokonalé zploštění těla jim pomáhá soustředit a vstřebat co nejvíce tepla ze slunečních paprsků. Přehřátí (zvláště v omezené ploše terária) se brání odpařováním vody z otevřené tlamičky - varovný signál pro chovatele ke snížení teploty.
Co však lidi nejvíc na gekonech zajímá, je stavba a tvar jejich prstů - dříve byli dokonce podle nich řazeni do čeledí. Většina z nich má totiž prsty opatřené zvláštními lamelami s jemnými chloupky (viditelnými teprve elektronovým mikroskopem), které jim dovolují překonávat kdejaký povrch (hladké skály, kůru, zdi, sklo...). Ocas je křehký a snadno lámatelný, i když dorůstá bez problémů. Svlékání pokožky se děje nikoliv vcelku jako u hadů, ale postupně v cárech, přičemž svlečky velmi často pozřou.
Závěrem lze říci, že gekoni mají všechny předpoklady jako ideální zvíře pro začátečníky - snadnou přizpůsobivost, nenáročnost na životní podmínky a úspěšnou rozmnožitelnost, aniž by postrádali eleganci, krásu, sametovou hebkost a lehké tajemno mýtičnosti a výjimečnosti.
TÉMATA:
DŮM A BYT