Při přípravě kočičí potravy bychom se měli řídit potřebami jejích divoce žijících příbuzných. Šelmy kočkovité všeobecně začínají hodování tím, že si porci důkladně prosliní, a tím si ji připraví k pozření a lepšímu trávení. Dlouho a obezřetně ji jazykem olizují, a tak do ní vpravují chemické látky, zvané enzymy, které ji předpřipraví pro snadnější vstřebávání ještě před samotnou konzumací. Pokud toto kočce neumožníme, většinou na sebe negativní důsledky nedají dlouho čekat, a projeví se poruchami trávení které se zviditelní obvykle průjmy se zbytky nestráveného masa.
Dále bychom měli mít na paměti, že žaludek kočky je choulostivý, proto bychom ji v žádném případě neměli krmit odpadky. Pro venkovské kočky také platí, že dobře živená kočka loví myši dobře a ráda, zatímco vyhublá kočka, která si potravu musí sama ulovit, se většinou zaměří spíše na ptáky a vyhrabávání zbytků z popelnic a ze smetišť.
Pravidelnost v krmení, tzn. dodržování přesných časů, se vyplatí, neboť kočka podanou porci ihned pozře, takže tím splníme i požadavek na vlažnost krmení. Četnost denních dávek se snižuje s věkem. Dvouměsíční kotě krmíme 5x denně, ve stáří 12 týdnů jedno krmení vynecháme, půlroční až roční mláďata dostávají 2 - 3krát denně. Dospělému zvířeti bohatě postačí podávání stravy 2x denně.
Kočičí strava by měla být vyvážená a pestrá, takže občas obměňujeme jednotlivé položky. Maso nahrazujeme rybami. Pokud krmíme již hotovými výrobky, není rozhodně na škodu jejich střídání. Dalším důležitým prvkem prostřeného stolu koček by měl být květináč s trávou (pakliže naše kočka byt neopouští). Při čištění srsti jazykem se jí velmi často dostanou do žaludku chlupy, které vyvrhuje v chuchvalcích právě pomocí trávy. A místo tečky nakonec - nezapomeňte na stále připravenou misku s pitnou vodou.

Nataša Velenská
TÉMATA:
DŮM A BYT