Určitě už jste slyšeli poněkud nadnesené tvrzení, že šanci na získání dobré práce v USA už dnes má pouze obézní žena černé pleti, pokud možno ještě svobodná matka a příslušnice nějaké méně známé církve. Vtipálci tak narážejí na to, jak se americké úřady snaží co nejvíce vyhovět listině lidských práv a svobod a velmi úzkostlivě dbají na to, aby nikdo nebyl diskriminován ve svých právech jen proto, že je jiné barvy pleti než bílé, jiného vyznání než protestantského nebo – nedej bože – žena.
Jak je tomu s podobnými právy u nás? Budeme-li upřímní, ještě do nedávné doby by se dalo s klidem říct, že osud lidských práv byl českému úředníkovi doslova buřt. Rok 2001 však s sebou přinesl ohromnou změnu. Náměstek ministra práce a sociálních věcí Čestmír Spravedlivý přišel s návrhem nového zákona, jehož cílem je výrazně snížit diskriminaci ohrožených skupin obyvatelstva. V čem jeho návrh spočívá: zákon má mj. zakotvit povinnost zaměstnavatelů uvolnit minimálně 20% ze svých pracovních míst svobodným matkám a 10% lidem s nadváhou nad hranicí 35 BMI. Velmi lidské a spravedlivé, zdá se na první pohled…
Leč zástupci (některých) zaměstnavatelů jsou jiného názoru. „Kdo mohl takovou pitomost vymyslet,“ burácí generální ředitel jedné severomoravské hutní společnosti Bořivoj Ocela. „Ja zaměstnavam vice než 1000 lidi a teď mi řekněte, kam mam kurňa umistit těch 200 svobodnych matek? V administrativě mam misto tak pro sedm, něco by se dalo dat do vratnice a do kantyny. Ale na provoz ja je nechcu! Muže mi někdo řict, co tam maj ty baby dělat? Dyť je to praca pro chlapy!“ „Jestli to ten parlament odsouhlasí, tak jdu od válu,“ rozčiluje se majitel sítě autoopraven Mojmír Kolečko. „Jak mi ňáká ženská sáhne na auťák, tak to můžu rovnou zabalit. A pak ať asi páni poslanci jezděj třeba na koni!“ Ovšem najdou se i podnikatelé, kterým nová zákonná úprava starosti nedělá: „Já osobně mohu říct, že moje firma zaměstnává skoro 50% svobodných matek už teď,“ usmívá se paní Božena Lehká, majitelka tří nočních klubů na Karlovarsku a Chebsku. „Moje děvčata mají každá několik nemanželských dětí…“
V otázce zaměstnávání lidí s nadváhou tolik vzrušených debat neprobíhá, protože zaměstnavatelé, kteří již v předstihu provedli měření podkožního tuku a BMI svých zaměstnanců, s ulehčením konstatovali, že zákonný návrh mnohonásobně překračují a vzhledem k trendům v české populaci nemají obavy, že by se zaměstnanec s nadváhou stal „nedostatkovým zbožím“. Zatím se ještě neví, jaké stanovisko k novému návrhu zákona český Parlament zastává, ale poslanec Tlustý už se nechal slyšet, že jemu se návrh pana Spravedlivého velmi líbí…
Reklama