Ano, je to tak. Moderní doba s sebou přináší změny nejen do života lidí, ale i do života zvířat. Jistě i vy znáte ze svého okolí případy, kdy němé tváře doslova propadly vášni zvané technika. Tady je jen několik příkladů za všechny:
Pes mojí kamarádky si oblíbil televizi. Především přírodopisné dokumenty jej natolik okouzlily, že si nenechá ujít ani jedno pokračování. Když posledně dávali díl o životě psa dingo, zůstal Benny před obrazovkou jako zkoprnělý a pořádně si se svými televizními kamarády zaštěkal. Co doslova nesnáší, to jsou reklamy na kočičí potravu. Když se z přístroje ozve mňoukání, pořádá na něj útoky, které mnohdy málem skončí destrukcí stařičké Tesly.
Zajímavý vztah k technice projevuje také jezevčík jedné mé kolegyně, který nadevše miluje jízdu autem. A to až do té míry, že vesele naskočí do jakéhokoliv automobilu, jehož dveře jsou právě otevřeny. Už několikrát tak málem došlo k neplánovanému únosu psíka, když třeba na odpočívadle na dálnici stálo opodál cizí auto s rozcapenými dveřmi, které jezevčík považoval za výzvu k nasednutí. Naštěstí ale ještě nikdy nenarazil na lidi, kteří by ho tímto považovali za přírůstek do rodiny.
Mívali jsme kočku. Velmi chytrou kočku. Dokonce tak chytrou, že věděla, že to, co se líně povaluje vedle klávesnice mého počítače, je nefalšovaná myš. Poznalo se to podle toho, že kočka neustále brousila po mém pracovním stole, číhala na svého nepřítele a občas po něm nemilosrdně chňapla, aby dokázala, že ona tedy myši lovit umí. Projevila tak znalosti z IT minimálně o fous větší než má například moje maminka, které dodnes neví, jaký je rozdíl mezi monitorem a klávesnicí, o existenci myši nemluvě.
A ještě psí historka: jednou si moje známá vyrazila na výlet autem se svými přáteli a jejich labradorem. Byl to velmi milý a klidný pes, který měl ale jednu podivnou vlastnost. Kdykoliv slyšel houkačku, dal se do táhlého vytí. A co čert nechtěl, jejich auto na více než hodinu uvízlo v koloně, která se vytvořila na dálnici kvůli řetězové nehodě. K té přijížděly v řadě policejní vozy a sanitky se zapnutou zvukovou signalizací. A pes? Hodinu vyl…
Poslední o psovi: Když jsme byli na dovolené v Krkonoších, poznali jsme tam psa, který miloval sněžné skútry. Miloval je tak, že si nikdy nenechal ujít příležitost, aby se s nimi nepustil do závodění. V praxi to vypadalo tak, že kdykoliv zaslechl zdálky burácení motoru, připravil se k akci a ve dne v noci atakoval svým téměř dvacetikilovým tělem vozítko, jehož majitel v šoku málem skončil v závěji, protože se snažil, seč mohl, vášnivého psa nepřejet.

Máte také nějaké zajímavé zvířecí historky? Napište nám je!