
Za život naklade jedna samice až 400 hnědých vajíček s bílým víčkem, která vypadají jako soudeček s kloboučkem. Doporučuji opatrné sesbírání všech vajíček (např. lžičkou, aby nedošlo k jejich poškození) a uložení v samostatné nádobě, kde jim lépe zabezpečíme vlhčí a teplotně stálé prostředí. Lze také přímo do insektária vložit předem připravenou nádobku (např. skleničku nebo umělohmotnou vaničku od margarínu) s navlhčeným substrátem, do něhož budou pakobylky samy klást.

Dospělci pak mají jen půl roku života na to, aby splnili své rodičovské poslání. Dostatečný přísun čerstvé potravy je další podmínkou úspěšného chovu a odchovu. Ačkoliv jsou pakobylky polyfágní, tj. živí se větším počtem druhů rostlin, přesto dávají přednost určitým druhům. Jejich vybíravost může zajít až tak daleko, že ostatní rostliny odmítají a raději uhynou hladem, než by přešly na jiný druh. Vzhledem k těmto skutečnostem je lépe se předzásobit oblíbeným krmením (např. uchovat je v mrazáku), zvláště pak na zimní období. Výhodou je, že většina živných keřů a stromů je stále zelená i v zimě. Samozřejmě, že netrháme rostliny v blízkém okolí frekventovaných cest a silnic či vůbec v znečištěném prostředí. Na závěr bych chtěla zmínit, že při zajištění dostatečného množství potravy můžeme bez obav chovat všechna vývojová stádia pohromadě s dospělými.
Nataša Velenská
Nový komentář
Komentáře
Ťapina: mylsim dobre, pro chlapy :_)
Andula: A to je dobře, nebo špatně?
Holt nejsem pakobylka :-)
Víc se mi líbí kudlančí emancipace
Pakobylky jsme doma měli, bohužel se nám stalo, že pak odmítaly potravu. Tak teď už vím proč.