Jak se to vlastně má s denním úklidem, chováme-li nějakého zástupce hlodavců? Rozhodně každý den při podávání čerstvého krmení zkontrolujeme zbytky staré potravy a ty, které již nejsou vhodné ke konzumaci, např. plesnivé, okoralé atd. odstraníme. (Během teplých měsíců je někdy nutná kontrola i vícekrát denně, zvláště při podávání měkkého sladkého ovoce či zeleniny.) Přitom platí zásada, že se snažíme zvíře nepřekrmovat, to znamená, že mu dáváme přiměřené množství krmení, aby zbytků bylo co nejméně. Vodu k napití se snažíme předkládat nejlépe v napaječkách. Nejenže tak zabráníme jejímu znečištění, ale také převržení misky. Každý den je také vhodné umýt krmítka a napaječky, nejlépe horkou vodou.
Mnoho hlodavců si zvykne chodit do jednoho kouta vykonávat potřebu, pravidelné čištění takovéhoto "záchodu" by mělo patřit k denním úkonům. Na druhé straně celková kompletní očista ubikace s výměnou steliva či substrátu se v podstatě provádí jednou za čas podle situace. Pokud opravdu denně čistíme "záchody" a vybíráme zbytky potravy, postačí dělat velký úklid jednou za 14 dní anebo se můžeme řídit vlastním nosem. On totiž každodenní důkladný a příliš pečlivý úklid (mytí chovných prostor, kompletní výměna podestýlky...) vystavuje zvířata nadměrné stresové zátěži. Po takovéto důkladné hygienické očistě, která vždy smaže jakýkoliv předchozí pach zvířete, se náš chlupatý miláček ocitá v úplně novém a jemu neznámém prostředí. Musí se tedy opět pracně zabydlet a v mnoha případech "označkovat" svůj nový domov. Je třeba vždy volit rozumný kompromis, a dokonce u některých psychicky slabších jedinců či matek s mláďaty je dobré, když jim kus "starého" domova přeneseme i do toho "nového", např. část staré, ale čisté podestýlky z hnízda.
Rozsah a četnost úklidů se také řídí velikostí samotného zařízení a počtem v něm chovaných kusů. V zásadě platí, že příliš velký počet zvířat je příčinou mnohých stresových situací, a mimo to zvyšuje koncentraci acetamidových složek moči, což může vést až k úhynu zvířat. Proto včas přendaváme odstavená mláďata do nových ubikací a pokud chceme chovnou skupinu rozšířit, pak tak činíme s rozmyslem. Také musíme výrazně omezit jakékoliv zásahy do chovatelských prostor, tedy i ty uklízecí, u čerstvých vrhů. Často se totiž stane, že samice na tyto snahy reaguje úplnou či částečnou likvidací mláďat. Je třeba znát předpokládanou dobu porodu a samiččinu nádrž uklidit asi o dva dny dříve.
Každý chovatel, který to myslí s chovem vážně, by si měl vést pečlivé záznamy o všech aktivitách chovaných zvířat (páření, porod, odstav, zdravotní potíže, očkování, návštěva veterináře, zajímavé či neobvyklé chování, přijímání potravy a její odmítání atd.), přičemž by měl jednotlivá zvířata od sebe bezpečně rozlišovat. Dobře vedený chovatelský deník nám přinese v budoucnu mnoho užitku a stane se našim neocenitelným pomocníkem, neboť naše paměť není bohužel dokonalá.
Někteří chovatelé mají tendence chovaná zvířata koupat. Rozhodně to nedoporučuji, neboť zdravá zvířata v dobře vedených chovech se postarají o svou osobní hygienu sama či s naší drobnou pomocí, např. pro činčily je nezbytnou nutností jemný písek s přídavkem dětského pudru k péči o srst ("písečná" koupel). Zvířata koupeme jen ve výjimečných situacích, kdy je znečištění tak rozsáhlé, že by to zvíře samo nezvládlo a nebo by mu mohly nečistoty ublížit na zdraví. U vodních hlodavců je pochopitelně vodní nádrž součástí ubikace, ale stejně samotnou očistu necháváme na nich. Pokud máme chov ve venkovních voliérách či dokonce výbězích, denní úklid je v podstatě stejný jako doma, ale nejméně jednou do roka (raději 2x) i zde provedeme generální úklid spojený např. s výměnou vrchní vrstvy zeminy (u menších výběhů) či zrytím a opětovným osetím travních ploch.

Nataša Velenská
Reklama