Na české zoologické zahrady se často obracejí zájemci o koupi mláďat velkých kočkovitých šelem, avšak podobné žádosti jsou kategoricky odmítány. Pokusím se stručně shrnout problémy a náročnost tohoto koníčku. Chovy rozličných živočichů jsou různě náročné na krmení a životní podmínky v lidské péči. A právě ve splnění životních nároků velkých koček leží mnohá úskalí. Základní péče sestává nejen z denního úklidu a krmení, ale též ze zabezpečení životních podmínek (velký výběh s vnitřní ubikací, bazén apod.), zajištění stálé veterinární péče a hlavně zamezení úniku z chovného zařízení.
Musíme vycházet z jejich zvyklostí a způsobu života v přírodě. Všechny velké kočky s výjimkou lvů jsou samotáři, tedy chceme-li je chovat, počítejme s tím, že spolu může bydlet maximálně pár. Dospívající koťata musí být v určitém věku od rodičů oddělena (konkurenční tlak na prostor, boje o samici…), jinak může docházet k vážným sporům, které končí zraněním, ba dokonce i smrtí některých zúčastněných.
Dospělý tygří samec denně spořádá 4 - 5 kg hovězího masa s kostí, občas potřebuje jídelníček zpestřit slepicí, králíkem a v případě zažívacích potíží kvalitním vepřovým masem. Přesto, že jednodenní půst každý týden mu udělá dobře, je objem sežrané potravy poměrně značný. Stále také musíme mít na paměti, že velké kočky nezapřou svou divokost a šelmí přirozenost. Řešením v tomto případě není ani odchov "na flašku", ba naopak. Takové zvíře se totiž do budoucna domnívá, že patří ke stejnému druhu jako člověk, a proto může být ještě nebezpečnější. První takový zlom nastává v dospívání, takové kočičí pubertě ve věku 1,5 - 2 let, kdy se snaží probojovat si své místo ve smečce a ujasnit si své vlastní sociální postavení, většinou dominantní.
Pokud ještě pořád toužíte mát doma velkou kočkovitou šelmu, nezapomeňte, že nejprve ze všeho musíte požádat o povolení výjimky podle zákona o chovu nebezpečných zvířat. A pak, když státní kontrolní a veterinární orgány zjistí, že u vás zvířata nedojdou újmy, vám pravděpodobně nic nestojí v cestě za snem mít velkou kočku.
Na závěr bych však chtěla upozornit na naše kočky domácí, jež v současné době hýří nejen všemožnými barvami a typy srstí, ale různá plemena mají i různé povahové rysy. Proto bych se raději přimlouvala za chov kočičích šelem malých rozměrů.

Nataša Velenská
TÉMATA:
DŮM A BYT