Pěkná „rychlošípácká“ představa, že zachráníme život kapříkovi tím, že ho místo konzumace na štědrovečerním stole vypustíme do řeky, je z přírodovědeckého hlediska zcela pomýlená. Pokud to uděláme, půjde jen a jen o ukolébání našeho predátorského svědomí, protože kapřík náš dobrý skutek s největší pravděpodobností nepřežije.
Nepřežije z několika důvodů. Kapři, které na konzumaci pěstují rybníkáři, jsou ve zcela jiné kondici než kapři v řece. V období okolo Vánoc jsou totiž ryby v řekách v klidovém režimu, v jakémsi kapřím zimním spánku. Pod kůží mají zásoby tuku a nevyvíjejí žádnou aktivitu, aby přežili dlouhou zimu. Kapři, kteří naopak prožili poslední dva měsíce od výlovu svých domovských rybníků v sádkách, jsou vyhladovělí, protože jsou záměrně zbaveni rybího tuku, který čpí bahnem, takže by ryba na talíři nebyla chutná. Jsou také udržováni v aktivitě, takže o klidovém režimu se nedá hovořit, a v neposlední řadě za poslední dva měsíce se ocitli mnohokrát ve stresových situacích, takže další změnu by už prostě nemuseli zvládnout. Nehledě na to, že kapr cestou z rybníka do vaší vany (a nakonec do řeky) zažije několik výrazných teplotních šoků, z nichž ten poslední mu s největší pravděpodobností bude osudným.
Dalším důvodem jsou drobná poranění na těle, na kůži, ploutvích nebo skřelích, která kapři utržili při výlovu a transportech. V sádkách je čistá voda, která proudí a obnovuje se, dá se tedy říci, že tam mají kapři optimální hygienické podmínky. Když však vypustíme kapra s oděrkami do řeky, okamžitě na jeho poranění nasedají plísně nebo nějaké jiné mikroorganismy, takže brzy umírá na otravu krve.
O kaprech jsme mluvili s Petrem Velenským, člověkem, který pracuje se zvířaty celý život, a jeho názor zní: Zvíře, které je vypěstováno ke konzumaci, by se mělo zkonzumovat. Králíka z králíkárny nebo kuře z drůbežárny také nevypouštíme do přírody (mimochodem stejně jako kapr by nepřežili) a ani by nás to nenapadlo. Kromě toho kapři mají v rybnících dobré podmínky, a když je takový kapr po dvou letech radostného života sežrán predátorem (člověkem), je to logické a férové zakončení jeho osudu. Komu se to nelíbí, ať protestuje tím, že si kapra nekoupí a nebude ho jíst. Ale to bychom pak taky mohli hovořit o vzpouře proti zavedené tradici, o což se člověk neúspěšně pokouší, o zrušení systému jihočeských rybníků, o tom, co snížená konzumace kaprů udělá s celým rybníkářským ekologickým systémem a tak dále… To už by ale byla jiná debata. (Jen tak pro zajímavost – u Velenských se kapr na Štědrý večer normálně konzumuje.)
Jak je tomu u vás – chodíte vypouštět, nebo konzumujete? Zamýšlíte se nad smutným kapřím osudem, nebo berete štědrovečerní rybu jako jakékoli jiné maso? Napište nám své zkušenosti a názory.