Drobná žabička (4 – 5cm veliká, největší exempláře nepřesahují 6 cm) z tropů severozápadní a střední části Jižní Ameriky se vyznačuje neobyčejnou barevnou variabilitou. Je známo na 15 barevných forem, většinou s černým podkladem, na kterém jsou umístěny skvrny či pásy různé velikosti a tvarů v odstínech zelené, modré, žluté, hnědé, bílé či jejich vzájemných kombinací až úplní albíni.
Tato pralesnička batiková (Dendrobates auratus) je pozoruhodná značnou snášenlivostí, takže je možno ji chovat bez jakýchkoliv problémů společně s jinými druhy dendrobatek ze stejného biotopu. Chová se převážně v početnějších skupinkách. Pro chov 2 - 6 jedinců postačí ubikace s půdorysem 50 x 50 cm a výškou okolo 60 cm. Terárium by mělo co nejvíce připomínat prostředí deštného pralesa, vodní nádrž může nahradit plastová nádobka (20 x 20 x 6 cm) s 2 - 3 cm vrstvou písku nebo štěrku na dně a několika plovoucími vodními rostlinami (nejsou podmínkou).
Vzhledem k nutnosti udržovat stálou vysokou vzdušnou vlhkost (80 - 100%) je třeba pokrýt podlahu terária drenážní vrstvou (písek, štěrk, keramzit). Teprve na ni položit substrát (rašelina, lignocel), osvědčilo se také přikrýt substrát např. dubovým listím proti odparu. Vlhkost vzduchu ještě udržujeme rosením vlažnou vodou o teplotě 22 - 24 °C. Tropické prostředí se vyznačuje i stálou denní teplotou nad 20 °C, a to jak vzduchu, tak i podkladu, s nočním ochlazením maximálně o 3 - 4 °C. Samotná teplota má však přímou souvislost s místem původního výskytu našich chovanců, např. kostarické pralesničky si libují ve 24 - 26 °C, zatímco žabky z Panamy vyžadují 27 - 29 °C. Prostor ubikace bohatě zazeleníme živými rostlinami: popínavými (Scindapsus, Philodendron, Ficus pumila), vyššími fikusy benjamínkami a v neposlední řadě epifytním kmenem s běžnými broméliemi. Vše závisí na naší šikovnosti a fantazii - polepení stěn, vytvoření umělých skal z polystyrenu atd., aby terárium dotvořilo a umocnilo dojem z našeho interiéru.

Nataša Velenská
TÉMATA:
DŮM A BYT