Malé šedavě zbarvené zvířátko s černým dominantním pruhem po celé délce hřbetu a s obdobnými proužky lemujícími světlé bříško – tak vypadá největší konkurence miláčka chlupáčka křečka zlatého a jeho barevných mutací. Skutečně - tento chomáček chlupů s černýma očkama jako by byl stvořen pro malou dětskou dlaň. Ještě před zhruba 35 lety patřil k vzácným a zřídka rozmnožitelným exponátům našich zoologických zahrad. Pražská zoo si na svůj vrub připsala zásluhu o rozšíření křečíka džungarského mezi širokou chovatelskou veřejnost.
A toto zvířátko se všem bohatě odměnilo - nenáročným chovem a snadným množením, milou a přátelskou povahou. Za jeho největší mínus lze považovat nízký věk dožití, který se průměrně pohybuje jen v rozmezí 2-3 let. Dá se bez obtíží chovat jak jednotlivě, v párech (i během výchovy mláďat), ale při dostatku místa i ve skupinách. I když při posledně dvou jmenovaných dochází k častým půtkám či výměnám názorů, které jsou provázeny celou škálou hlasových projevů, nedochází téměř nikdy k vážnějším zraněním.
Plastová nádrž či jakékoliv lepené skleněné terárium ( 2-3 dm2 plochy dna na jedno zvíře) bohatě postačí a jestliže jsou jeho stěny nejméně 25 cm vysoké, není ani nutné víko. Jako substrát lze použít v podstatě jakýkoliv materiál s výjimkou velmi prašného či ostrého (piliny). Potřebné soukromí a klidné místo na odpočinek a spánek zajistí např. skořápka kokosového ořechu, dřevěná či papírová krabička, dutá větev atd. Seno, buničina či sláma jsou vhodným materiálem na stavbu hnízda. Tak malé zvířátko není žádný velký jedlík, ale přesto určité nároky na skladbu potravy má. Byť převážně býložravec (zrní s výjimkou žita, ovesné vločky, tvrdé pečivo, seno, zelené lupení, větvičky, různé druhy zeleniny a ovoce) nepohrdne ani živočišnými bílkovinami (hmyz, vařené či syrové maso, tvaroh, vařené vejce, kvasnice...). Pokud podáváme dostatečné množství šťavnatého krmení, není třeba zvlášť napájet. Na vodu je nejvhodnější automatická napáječka.

Nataša Velenská
TÉMATA:
DŮM A BYT