
Protože je činčila skalní a noční zvíře, je velká naděje, že při domácím chovu si bude vyhledávat výšky a všelijaké průrvy a svou činnost bude vyvíjet hlavně v hodinách okolo rozbřesku a při setmění. Ve dne většinou spí. Když je vzhůru, je hravá a přítulná, doba jejího bdění se pravděpodobně bude shodovat s vaším volným časem, kdy si s činčilou můžete pohrát večer po večeři. Činčily jsou velmi nenáročné a prakticky nevyžadují pozornost, když jim ji projevíte, budou velmi vděčné. K dalším dobrým vlastnostem činčil patří jejich stoprocentní čistotnost, finančně nenáročné stravování, to, že jsou zcela tiché a nezapáchají. Jejich srst je tak hustá, že v ní nežijí paraziti, a proto mnoho alergiků, kteří žádné chlupáčky nesnesou, není alergických právě na činčily.
Jaká má chov činčil úskalí: Činčily nechodí na zavolání, pokyny tohoto rázu se prostě nenaučí, a když vám prchnou, je velmi těžké je chytit. Chycení uprchlíka je však ve vašem zájmu, neboť činčily jsou neodolatelně přitahovány zcela nevhodnými objekty ve vašem bytě – vyhrabou vám zaručeně všechny květináče a okoušou knihy, kabely od televize, počítače a dalších spotřebičů a všechno, co se ohlodat dá. Kromě toho, že nechcete, aby vám činčila všechno zničila, měli byste ji chránit před útěkem z klece i z hlediska její vlastní bezpečnosti, znám činčilu jménem Happy, která utekla z domečku a zřejmě z radosti nad náhle nabytou svobodou skočila do zapnuté otevřené elektrické trouby. Happy vyletěl jak střela a nejenže strašlivě smrděl ještě další měsíc spáleninou, ale měl zcela new look, protože se mu na kožichu skvěly nové vodorovné pruhy – stopy rozpálených elektrických spirál.
Nový komentář
Komentáře
jsou boží :)
také jsme měli
Líbí se mi, ale doma to nechci
znama ma doma cincilu
Ťapina: bodíky snad jsou i za takovéhle dvojité příspěvky, ne?
Ještě jsi měla dát ten smajlík zvlášť.
Ahá bodíky, no jo
Andula: Tak proč o nich čteš články?
Moc mě nelakají, já zase moc zvířata nemusím.
Landriel: V restauraci? Tak to jsem ještě neviděla, jen rybičky v akvárku.
Činčilky jsou hrozně krásné, tady v Brně je mají v jedné restauraci a ty bych možná opravdu ráda chovala. Jsou úžasně roztomilé.
Činčilu nebo fretku jsem si kdysi přála, jako další stupeň po chovu křečků a morčat ... možná škoda, že to nevyšlo, teď by se asi v naší domácnosti, kde kralují 3 kočky necítila nejlíp.