Při výběru leguáních mazlíčků musíte mít na zřeteli následující věci: Vylíhlé leguání miminko si podržte v rukou a pomocí prstů jemně pohybujte jeho nohama a lalokem. Prohlédněte ho od hlavy až ke špičce ocasu. Hledejte následující věci: Je pokožka čistá, pevná a bez škrábanců? Nenacházejí se na břiše popáleniny? Nejsou na břiše zaschlé výkaly? Je řitní otvor bez zaschlých exkrementů? Cítíte odpor při tom, když pohybujete končetinami leguána? Nenacházejí se na těle, končetinách a ocasu volné šupiny, hrbolky a otoky? Nepohybují se na těle leguána jakékoliv černé, tmavohnědé nebo světle oranžové tečky (roztoči)? Není tělo extrémně vrásčité a matné? Je základna ocasu kulatá a silná, nebo je kostnatá s vystupujícími pánevními kostmi, které lze snadno vidět nebo cítit?(Tento fakt naznačuje dlouhodobé strádání a nesprávnou stravu.) Nejsou oči zakalené, zanícené nebo potažené povlakem? Nenachází se na nose vlhký nebo zaschlý hlen? Je vnitřek tlamy bledý nebo šedavě růžový? Nacházejí se na dásních malé bílé nebo zelené flíčky? Vystupuje dolní čelist stejně na obou stranách? Pokud na všechny otázky odpovídáte NE, máte vybráno a vyhráno, zaplatíte a nesete si šupinatého kamaráda domů.
Co s ním doma? Krotký a přizpůsobený leguán se nebude cítit ohrožen, dojde-li ke kontaktu s neznámými osobami, ale může se pokusit vyšplhat na rameno nebo hlavu majitele. Bude si dávat pozor na své okolí a jeho odezva na hlazení zad nebo hlavu bude veskrze kladná. Zdravá mláďata nebo divocí jedinci (buď z přírody nebo od předchozího majitele), dospívající a dospělí leguáni jsou bojovní a budou se snažit o únik. Při tom mohou šlehat ocasem nebo se v rukou kroutí na způsob krokodýla. Na počátku se mohou bránit tomu, abyste je brali do rukou.
Mazlení se s leguánem není snadné. Uvědomte si, že pracujete s divokým zvířetem, které má instinkty a určitým způsobem reaguje. To zahrnuje i velmi silný pud sebeobrany. Zdravé mládě leguána bude bojovat o to, aby se dostalo mimo dosah dravce...když s mládětem začínáte, bude vás považovat za ohrožení. Vaše přítomnost pro něho bude velmi nepříjemná. Nebude se cítit bezpečně, protože ho uvedete do situací a prostředí, ve kterých se cítí zranitelný – bude samotný bez dalších leguánů, kteří mu poskytují ochranu již jen svojí přítomností.
Jak leguáni bydlí? Přestože vám počáteční vybavení terária zabere trochu více času, je další péče o leguána středně náročným úkolem. Činnosti, které jsou zde popsány, je třeba provádět pravidelně tak, abyste se vyhnuli onemocnění vašeho zvířete, parazitům a dalším nepříjemným věcem: Substrát v teráriu je nutné měnit přibližně jednou za 1 - 2 měsíce. Jednou za čas bude nutné ostříhat leguánovi drápy. Tato činnost se doporučuje přenechat veterináři, ale zkušenější chovatel ji provede sám. Leguáni velmi rádi plavou. Proto není od věci čas od času napustit vanu a nechat leguána zaplavat. Vana se musí napustit tak, aby měl leguán aspoň jedno místo, kde se může postavit. Před tím, než budete napouštět vodu, vanu pečlivě umyjte, aby se odstranily např. zbytky pracího prášku apod. Kůže leguána se téměř neustále loupe (u leguána je tento proces rozdílný než v případě hada, který svléká kůži najednou – leguán se loupe po malých částech). Neznamená to žádnou nemoc, ale to, že leguán roste. Během dne je dobré leguána několikrát pokropit. K tomuto účelu se používá například rozprašovač na květiny a můžete s ním také pokropit substrát a zajistit tak odpovídající vlhkost v teráriu, kterou leguán potřebuje pro svůj růst.
Jestliže vás leguáni jako zvířátka vhodná pro chov zaujali, pokud máte alergické děti a leguán by byl pro vaši rodinu to pravé nebo jestli chcete své přátele ohromovat exotickou originalitou, více o leguánech, jejich stravě, rozmnožování a ochočování, najdete na adrese http://www.volny.cz/iguana_pages.
TÉMATA:
DŮM A BYT