Zavoláte na kontaktní číslo uvedené v dopise a slečna vám milým hlasem sdělí, že se jedná o zájezd, kde si zaplatíte „jenom“ cestu a jídlo a ubytování v závratné ceně vám platí ona milá a hodná cestovka. Začnete pochybovat, jestli je výhra až takovou výhrou, ale přesto se domluvíte se slečnou na převzetí výhry.
Když přijedete do zmíněné cestovky, přivítá vás velmi uhlazený pán, na jehož projevu je jasné, že absolvoval mnoho a mnoho kursů asertivity a komunikace – poznáte to podle toho, že je to člověk, jehož chování je zcela odpudivé, nedá se mu však po stránce slušnosti a zdvořilosti naprosto nic vytknout. Tento člověk vám vysvětlí, že jeho cestovní kancelář je tak laskavá, že vám zaslala tuto výhru a vy musíte pro její převzetí udělat maličkost – dvě hodiny posedět a poslouchat mozkodlabské řeči o úžasnosti jejich cestovky, sledovat stupidní videa s koupajícími se šťastnými mladými lidmi, a hlavně se dozvíte, že když zaplatíte ohromnou částku čítající několik desítek tisíc korun, smíte se stát členy prominentního klubu této cestovní kanceláře, takže s nimi za zvýhodněných podmínek můžete jezdit až do konce života jako ti mladí a neklidní na videokazetách.
Pokud jste tak hloupí a primitivní, že klub pro vás není, pojedete s nimi alespoň na vyhraný zájezd, za který zaplatíte jakýsi nedefinovatelný poplatek 1000,- Kč za osobu – zájezd je pro čtyři osoby. Zájezd je na tak vzdálené místo, že tolik, co za dopravu, byste ve skutečnosti nedali za celou dovolenou, ale cestovní kancelář je milá a vstřícná, a proto vám zajistí za tučný obnos i dopravu a předraženou plnou penzi ve svém hotelu, ve kterém vás „zdarma“ ubytuje. To vše si můžete pořídit v termínu, který vyhovuje nikoli vám, ale oné cestovce, respektive přednostním členům jejich klubu – těm kteří byli tak hloupí a podlehli oné dvouhodinové nalejvárně a podepsali na místě smlouvu. Vy se lapit nenechte – není to nic jiného než jakési letadlo, nečistá hra, která by jistě při prozkoumání příslušnými orgány neobstála ani před zákonem.