Štěňata jsou hned po porodu až do 48 hodin v ohrožení, že je fenka z nějakého důvodu buď odvrhne, nebo dokonce nějak poškodí. Během prvních dvou dnů bychom ji tedy se štěňátky neměli nechávat samotnou. Pokud tuto hranici překonáme, můžeme být v relativním klidu tak asi tři týdny – to jsou psí děti sice už trochu rozkoukané, ale ještě nechodí a nehrají si, z krabice nebo košíku se zatím moc nehrabou a jediné, co je zajímá, je jejich psí máma a její psí prsa. S hygienou nejsou potíže, protože máma si po dětech všechno uklidí – v tomhle období si budete říkat, že vlastně nechápete, proč jste se toho psího chovu tak obávali. Ale všeho dočasu!
Ve druhé fázi musíte uvažovat o něčem větším, než je krabice nebo koš, nejlepší je dětská ohrádka, kterou zabedníte prkny či kusy kartónu. Psíci budou mít v dalším období jen jedinou snahu, a to opustit vymezený prostor. Tomuto úkolu obětují všechen čas, kdy nebudou jíst nebo spát, a všechnu energii, kterou čerpají zřejmě z nějakého nevyčerpatelného kosmického zdroje. Denně to bude souboj nervů mezi jimi a vámi, kdo z koho? Čím budou starší a vy unavenější, tím častěji budou vítězit. Chovatelé radí nepouštět až do odběru z ohrádky, ať nepoznají, oč přicházejí – to se ale nedá vydržet, protože… To byste je museli vidět!
Dalším jejich koníčkem je nepřetržitý přísun potravy, a tedy i nepřetržité vylučování jejích nestrávených zbytků. Kromě chvil, kdy se jim podaří přilákat matku ke kojení (ty chvíle řídnou úměrně velikosti štěněcích zoubků) jedí ještě 4x denně řídkou krupicovou kašičku, tvaroh se žloutkem, rozmixovanou zeleninu apod., což znamená asi tolik práce jako období kašiček a polívčiček u dětí, tj. hodně práce.
Vzhledem k nepřetržitému vylučování se musí neustále měnit hadry, na kterých psí děti bydlí a hlavně noviny, které jim musíte podestýlat do části, kterou si zvolí za záchod.
Celou dobu se těšíte, že v šesti týdnech je naočkujete a pak za chvilku tradá – a bude od nich klid. Ale chyba lávky, čím déle je máte doma, tím těžší je představa, že od vás odejdou navždy – nastane tedy období přemlouvání všech kamarádů a známých (neštítíte se ani vydírání přes děti), aby si od vás vzali pejska. Nakonec se všechno podaří, vy své známé přemluvíte a další miminka jdou ke známým známých – víte, že budou v zaručeně dobrých rukou a můžete je kdykoli navštívit, konečně máte klid a nemusíte se o tu zatracenou smečku starat! Tak proč teda sedíte a bulíte nad prázdnou ohrádkou?



Reklama