Zdá se vám to absurdní? Přečtěte si, jak se hledá doktorce filosofie práce v Čechách.
Práci hledám už rok. Je mi pětatřicet, mám osmiletou a pětiletou holčičku a doktorát z filosofie. Kromě toho mám i hodného muže, který nás uživí a k tomu, abych šla pracovat mě vede pocit zmaru. Pocit, který mi říká, že když ráno holky odejdou do školy a do školky ( kam chodí ta mladší na dopoledne proto, že se se mnou už nudí), tak já nemám doma do čeho píchnout. Byt se leskne jako zrcadlo, mám vzorně navařeno a napečeno, ale schází mi pocit, že jsem aspoň trochu užitečná.
Na druhé straně stojí pochopitelně touha být dobrou mámou a dětem se ještě věnovat. Měla jsem za to, že když mám to dobré vzdělání, nebude problém tyhle dvě touhy sladit a najít si nějakou, klidně i nekvalifikovanou práci, na částečný úvazek nebo s flexibilní pracovní dobou. Jen abych dělala něco, abych ztratila pocit marnosti. Manžel mě podporoval, ale od počátku upozorňoval, že na překážku budou především děti.
Jak moc se mýlil! Zjistila jsem, že nevětší překážkou v nalezení práce je moje vzdělání. Práci, kde bych je mohla uplatnit a kde mi za vzdělání zaplatili, nemohu vzít, protože je sice s flexibilní pracovní dobou, ale ono „flexi“ tady znamená ochotu pracovat každý den 10-12 hodin. Flexibilní není pracovní doba, flexibilní musíte být vy. Naopak práci, jakou požaduji, mi dát nemohou, protože jsem „překvalifikovaná“, ano čtete dobře, tohle slovo se pevně uchytilo v moderním personalistickém slovníku. Znamená, že požadujete práci s nižší kvalifikací, než jste dosáhli.
Během mnoha pohovorů, které jsem za poslední rok absolvovala, jsem zjistila, že překvalifikovaný, to je něco jako malomocný, nakažený morem nebo minimálně zavšivený. Překvalifikovaných se každý bojí tak, že je nepustí ani ke vstupnímu pohovoru do personální agentury. Překvalifikovaní mohou tak maximálně vyplnit dotazníky, tím pro agentury a budoucí zaměstnavatele končí.
Možná se dočkáme toho, že překvalifikovaní budou internováni do jakýchsi táborů, aby nebyli společnosti příliš na očích. Po vzoru leprosarií se budou budovat daleko za městy a vstup tam bude pouze pro příbuzné internovaných a na zvláštní povolení. Děti o nich budou mluvit jen šeptem a seznamy překvalifikovaných bude mít toliko tajná policie.
Protože se nechci dožít tohoto potupného konce vyvrhele společnosti, do příštího dotazníku uvedu do kolonky vzdělání „středoškolské“ – uvidíme, co to udělá:-)
Překvalifikovaná
Nový komentář
Komentáře
Tohle bych teoreticky řešit neměla, chci pracovat v oboru, kde je vzdělání u všech stejné, tak doufám, že to půjde.
Myslím, že chyba není v překvalifikovanosti. Problém je sehnat práci obecně. Takovou, která sedne nejenom oborem, ale i délkou pracovní doby. Nejtěžší je to s částečnými úvazky.
Ferdicka: moc ti neporadím...jen držím palce, strašně moc...
tomas: argumentovat mateřskou je pěkná hovadina. Když firma investuje do chlapa, tak ten si může odejít kdy se mu zachce. Výpovědní doba je 3 měsíce
Nezijes v jedine zemi, kde "prekvalifikovani" strasne vadi; proto bych svou kvalifikaci (universitni vzdelani, pedak, gymnasium, atd.) vzdy prizpusobil situaci. Kdyz Ti jde o zamestnani, je to sice mala lez, ale alespon Te prijmou do prace. A to je ten prvni krucek, jakmile se osvedcich, tak se da prozradit i ten zbytek.
Januka: když jsem vedla kursy "Jak najít zaměstnání", vždycky jsem radila: Pokud napíšou "nejste vhodná" odepište jim: prosím pěkně a v čem konkrétně? Klidně po záminkou, že si chceš doplnit vzdělání, znalosti...většinou kupodivu odpoví a protože nesmí odpovědět "Protože jste ženská", musí se znovu zamyslet...neříkám, že je to bůhví co, ale u pár mých absolvetnů to zabralo...
Andreak: Taky záleží kde hledáš práci. Jestli se spokojíš s Prahou, případně Brnem, tak se ti bude hledat podstatně líp než někde "na vesnici". Moje zkušenosti jsou z Ostravska...
Ale co procházím nabídky firem, tak v Praze je to opravdu o něčem jiném.
Tak to je teda síla, rodiče nám vždy říkali, že když nemáš školu, maturitu tak tě prostě nikde nevemou
A ono je to úplně naopak, tak to je teda síla
No mám návrh, co pracovat pro sebe na živnosťák? Budeš svým pánem času 
Medvede, mluvis mi z duse. Mam uplne stejnou zkusenost
V příspěvku č. 10 je uvedena tabulička - muž, vzdělání, protekce(nebo asi taky známosti) Docela bych s tím souhlasila. Tuhle jsem viděla nějaký pořad v televizi, jen tak letem světem a bylo to něco o tom, jak je to v EU a jak by to tedy mělo být u nás. Zaujalo mě to, jak by se neměl dělat rozdíl, zda je to muž nebo žena - pokud na tu práci mají a že by se nemělo lišit jejich platové ohodnocení. Fakt tomu věříte, že to tak u nás bude? V našem podniku si to tedy představit neumím
ja mam se zkracenym uvazkem hodne spatne zkusenosti...mela jsem uvazek (jeste za studii) na dva dny v tydnu nebo odpovidajici pocet hodin...vypadalo to super, protoze se pri tom dalo docela v pohode i studovat.....kdyz ale doslo na lamani chleba, tak jsem byla placena za svuj uvazek, ale bylo mi velmi silne naznaceno, ze bud budu pracovat jak je potreba nebo mam padaka...jinak receno zkraceny uvazek pro me znamenal pouze zkraceny prijem a nikoliv zkracenou dobu v praci
Ja si myslim, ze to nebude tak zhave. Prece kdybys chtela prodavat treba v kvetinarstvi sest hodin denne a nehazela vsude svym diplomem, tak Te vezmou. V dnesni dobe se musis rozhodnout, bud pracovat a nebo byt doma. Nikdo Ti pracovni dobu tak, jak se Ti to hodi delat nebude.
Taky se přidávám k tomu, že na závadu je mnohem spíš kratší pracovní doba. Sama jsem byla bez práce dvakrát a nikdy jsem podobný problém neřešila...jenže jsem taky dopředu neříkala, že můj výkon bude závislý na stavu a náladě mého dítěte. S tím totiž nevezmou nikoho - známý či neznámý, ještě tak snad tetičku, po které budou dědit. jinak pracovní nasazení bylo u soukromníka asi tak poloviční oproti tomu, jaké mám ve školství (a to byla jedna z firem, kde se VELMI dbalo na vytíženost), takže školství na plný úvazekl nedoporučuji ani omylem. na půlku ano, to by šlo. Spíš bych ale koukala po nějakých centrech, a i když to zní blbě - co takhle třebas kluby důchodců, mateřská centra, univerzity třetího věku? Tam všude by mohla být možnost. Mimochodem - recepční, jak se tady někdo zmiňoval, je práce na směny, takže ve zmíněném případě je to nereálné...
Presne tak, mám dve VŠ a sú mi na hovno. Robím síce to čo som vyštudovala, ale mám pocit, že upratovačky so základným vzdelaním zarábajú viac ako ja.
Mne je len ľúto, že sa necení vdelanie, že potom všetci utekajú do zahraničia.
Nemohla som si užívať a už zárabať a nie sedieť v škole
Naprosto souhlasím. Já mám sice práci v oboru, ale už pár roků sháním "něco jiného". Mám VŠ elektro se zaměřením na PC a SŠ elektro a tohle vzdělání je mi na houby, nemám známosti na dostatečně vysokých postech. Na pohovory mně firmy ani nepozývají a rovnou mi pošlou dopis, že jsem neprošla výběrovým řízením. Když už se na nějaký pohovor dostanu, jasně mi naznačí, že sice splňuji všechny požadavky, ale nejsem chlap
. A když hledám místo mimo obor, tak mi zase naznačí, že hledají někoho na delší dobu a že s mým vzděláním a praxí bych se u nich asi moc neohřála. A je zbytečné vysvětlovat, že o TO místo skutečně stojím. Takže pro příště uvedu do dotazníku, že jsem muž se SŠ 
Překvalifikovaná.... mě to přijde logické... pokud hledám recepční na půl úvazku, tak chci na to místo holku, pro kterou to bude zajímavé, protože jenom holka, kterou to bude "bavit" mi tam vydrží přes zkušební dobu. Zajímavé to pro ní bude jen v případě, že se na tom místě bude moct naučit něco nového - čili pravděpodobně najmu někoho rovnou ze školy, nebo někoho, kdo si tak chce při škole přivydělat.
Doktorku filozofie bych nenajmula, protože by mi přišlo, že to místo od začátku bere jako přestupní stanici.
Takže - zatajit vzdělání, přiznat se k němu ale při pohovoru a i vysvětlit, co tě vede k tomu, že si hledáš pracovní místo pod svojí kvalifikaci - že potřebuješ být doma s dětma, že potřebuješ pravidelnou pracovní dobu, a že chceš být mezi lidmi atd... prostě nějakým způosbem ujistit zaměstnavatele, že hledáš místo na nějakou delší dobu - alespoň dva tři roky.