
Pohled první - starostlivá matka
V jedné z hospod v malém městě u Ostravy se rozletí dveře a dovnitř doslova vlétne drobná žena. Je téměř hodina po zavírací hodině a uvnitř posedává hlouček lidí, kteří naslouchají jednomu velmi, velmi slavnému hokejistovi. Všichni popíjejí pivo, sem tam na stole přistane nějaká ta kořalka. "Co tady děláš, koukej mazat domů. Já se z tebe zblázním, zítra máš trénink," křičí žena. Hokejista, který má za sebou angažmá v NHL a toho času hraje za pražskou Spartu, se zvedá a pokorně, téměř omluvně odchází. Maminka přibouchne dveře.
Pohled druhý - rozzlobená manželka
Skalní pivaři s oblibou tvrdí, že manželství a pivo nejdou k sobě. Přitom drtivá většina z nich je ženatá. Navíc témata, jak je žena doma čeká a jak se jich nedočká, případně jaký bude doma po návratu z hospody malér, jsou v hospodě velmi populární a častá. „Je zajímavé, že většina žen je schopna pivo svým manželům tolerovat. Pokud jejich záliba nedojde do extrémů a neohrožuje okolí, odpouštějí. Co jim většinou vadí, je samota," míní sociolog Martin Cinger. „V okamžiku, kdy přicházejí hádky, tedy není jejich příčinou zřejmě pivo jako objekt, ale frekvence návštěv hospod," dodává. „Situace podobné epizodám z filmů, kdy si rozzlobená manželka přijde pro svého muže, skoro neznám. Zažil jsem snad dvě tři," tvrdí Jiří Hošek, který čepuje pivo v pražských pivnicích téměř třicet let.
Pohled třetí - milovnice piva
Když se řekne ženská a pivo, mnoho lidí (i když zřejmě mezi nimi z pochopitelných důvodů bude většina mužů) si asi vybaví film Postřižiny a hlavně Magdu Vašáryovou, jak s nádhernými dlouhými vlasy drží v jedné ruce orosený půllitr a v druhé na vidličce ohromný flák jen tak narychlo upečeného masa. Její role milovnice piva tady vynikla o to více, že její muž, správce pivovaru, byl dokonalý asketa.
Pohled čtvrtý - paní hostinská
Jestli někde nejsou na místě polemiky o nerovnoprávném postavení žen, tak to zjevně platí v pohostinství. Číšnické či výčepnické posty jsou v českých, moravských a slezských restauracích a pivnicích rozděleny přibližně rovným dílem. Zlé jazyky tvrdí, že ženy neumějí s pivem pracovat tak, jako muži. Pohled do mnoha podniků ale ukáže, že to není pravda. „Pivo výjimečných kvalit, krásně natočené, s přesnou mírou, vám u nás budou nabízeti sličné mladé dámy," hlásal například už v časech první republiky novinový inzerát.
Nejoblíbenější je desítka
Statistiky ukazují, že ženy nejčastěji pijí doma. Svědčí o tom i průzkum, který před dvěma lety udělala agentura Stenmark. Z něho vyplývá, že mezi ženami, které konzumují alkohol pravidelně alespoň jedenkrát týdně, najdeme nejvíce těch, které sáhnou po lahvové desítce. Graf se analytikům vyšplhal k

Přesto je to s popularitou piva u žen jinak než dříve. „Ještě na konci osmdesátých let bylo večer v hospodě přibližně stejně plno jako dnes. Ale ženskou bych mezi hosty hledal jen stěží. Dneska je to absolutně normální," říká například výčepní Jiří Hošek. „Dokonce bych řekl, že ani neplatí vžitá představa o tom, že ženy pijí většinou z třetinkových sklenic. I to už je pryč," dodává.
Psychologové míní, že právě u desítky začínají problémy mnoha žen, které končí v péči psychiatrů. „Jsou to různé, většinou smutné, příběhy, ale většina začíná samotou a potom buď lahví vína nebo právě pivními zásobami manžela," říká lékař, který se věnuje ženám-alkoholičkám.
V reklamě ženy chybějí
Zřejmě nejmasivnější reklamní akce, které v tuzemsku pořádají Pražské pivovary a plzeňský Gambrinus, ženský prvek zcela pomíjí. Jejich série - reprezentované slogany "Chlapi sobě" (Staropramen) a "S chutí spolu" (Gambrinus) - využívají dobře fungující "chlapská" klišé: legrace, chlapi, kamarádi... „Reklama tohoto druhu působí na mužské instinkty, které se projevují právě v opilosti ve výhradně pánské společnosti,“ míní například psycholog Slavomil Hubálek. Ten si myslí, že i zralí muži v tomto stavu klesají na úroveň sedmnáctiletých mladíků. „Asi na takové úrovni se také ocitá jejich sebevědomí. Dochází mezi nimi k jakési homofilní komunikaci, kdy jsou schopni se neuvěřitelně chápat a dokonce i sžít,“ soudí Hubálek a vyjmenovává základní varianty takového večírku. „Nejdřív společně nadávají na ženské, poté se objímají a mají potřebu si být blízko a nejrůzněji se dotýkat. To by samozřejmě za normálních okolností neudělali,“ tvrdí psycholog, který označuje reklamní tah velkých značek za neseriózní trik. „Akcent na takové mužné přátelství se mi prostě nelíbí a myslím, že to není fér,“ říká.
Mezi reklamní výjimky, kde mají ženy své místo, patří například kampaň pivovaru Bernard (známý je příběh ze série nazvané "Vlastní cestou" o ženě, která hraje kulečník a říká něco v tom smyslu, že většina lidí se po rozvodu trápí...) a budějovického Budvaru. Její autoři zase postavili do hlavní role krásnou mladou dívku - nechá si například do prázdného pokoje nastěhovat plnou lednici budějovické dvanáctky.
Jinak se ženy objevují v reklamách v pozicích, které zřejmě většině mužů připadají nejpřirozenější. Tedy jako číšnice (obvykle velmi dobře vyvinuté), které krouží lokálem, v němž se matné světlo jen ztěžka prodírá prstýnky cigaretového kouře.
Zdroj: www.svetpiva.cz.
Nový komentář
Komentáře
Simba: To bylo přesný
Laurita: Ale no tak, všichni nejsme takový zakomplexovaný nenávistný uzlík nervů, inteligente.
Laurita: Proboha co je tohle za názory? Piju pivo, protože mi chutná. Tečka. Nepiju ho nijak často ani velké množství, ale z tvých příspěvků se mi dělá blivno.
Koneckonců věta "jsem inteligentní člověk" svědčí za mnohé. To skutečně inteligentní člověk nikomu nepodsouvá.
Juli: Plně s Tebou souhlasím, musela jsem tomu taky smát. Přece když si dá ženská pivo, na tom není nic tak špatného a kdybych ho nepila jako Laurita, tak nebudu odsuzovat druhé. A nakonec jsem nedávno četla jak je pivo zdravé, tak proč si ho nedát? Tak tedy na zdraví všem!!!!
P.S.Laurita o sobě několikrát zdůraznila jak je inteligentní,já jí to neberu,ale když někam píše,ať si to po sobě přečte a nejde jen o překlep.
Mně pivčo taky občas přijde k chuti, po tučnějším jídle, po sportu nebo v létě - neznám nic lepšího na žízeň. Nejradši mám řezaného Kozla, ale Krušovice nebo Plzeň taky nejsou špatné. A že chlapi pořádají ty svoje dýchánky v hospodě? No a co, ať si jde, potřebuje vypnout a pokecat si. Jindy zase půjdu já s kámoškama a on bude mít ještě pocit, jaká jsem skvělá ženská, že ho pustím do hospody.
Já nevím, ale mě pivo zažene víc žízeň než minerálka. Ale taky raději točený...i když včera jsem objevila doma černý Krušovice. No přece to nenechám zkazit...
Tak to já pivo můžu - ale doma?
Mám ho radějí hezky čerstvě natočené, v hospůdce a s kamarády. To je lahoda
To můžu
ja pivicko taky nemusim,ale priteli ho pit nezakazuji
Taky patřím k těm, kteří pivko rádi, né že bych to přeháněla, ale občas na chuť, v létě na schlazení a žízeň. Sem z Plzně takže samozřejmě nejradši plzeńský, pak ráda Bernarda a Krušovice
JanaDr.: tak jsme na tom holka stejně... navíc ale můj muž pivo pije denně, jedno k obědu a další po sportu apod. někdy 3, někdy 5 denně, vzlášť v létě. A víte co mne na tom všem nejvíc štve, když mi řeke, že moje třetinková matonka stála tolik co půl litra zlatavého moku
a ještě jedno mne mrzí - takový pivní polibek je něco děsného....
Pivo je fajn, ale nemusím ho mít doma. To si spíš zajdu s kamarádkama na jedno. Od té doby, co jsem se ale odstěhovala do Brna, si musím vybírat, Starobrno mi vyloženě nechutná.