Vím, nepatří se o tom žertovat, stejně jako se nepatří žertovat o žádné nemoci, která může skončit tragicky. K úsměvu mě ale přivedla devatenáctiletá Francouzka Simone Claudelová. - Onemocněla mentální anorexií. Už vážila 33 kilo (!) a pořád si připadala tak nějak "oplácaná". Její frustrace vyústila v rozhodnutí spáchat sebevraždu. Vyšla na nejbližší železniční trať, lehla si na koleje a čekala na příjezd smrtícího rychlíku. Všech jeho dvanáct vagónů tažených elektrickou lokomotivou však nad Simoniným tělem projelo, aniž by se jí cokoliv stalo! Místo napříč totiž ležela podél, což expres při jejich mírách ani nezaregistroval. Tak prý vstala, oprášila si džíny a po dvou letech hladování zapadla do nejbližší cukrárny. Dortíky jí zřejmě v důsledku předchozího pobytu na čerstvém vzduchu tak zachutnaly, že si chodila pořád pro nové, až pro ni musela přijet záchranka.
Když ji v nemocnici jakž takž postavili na nohy, vzala to úprkem do... oné cukrárny! Trávila tam několik hodin denně, pak tam dokonce začala pracovat v místní kuchyni, přičemž prý teď váží přes šestaosmdesát a během směny dokáže zkonzumovat až dvacet zákusků, které zapíjí presem s mlékem. A po dlouhé době se prý cítí jako normální člověk.
Reklama
Nový komentář
Komentáře
Kdo si proboha lehne na koleje podél?
No, aspoň se jí po průjezdu toho vlaku rozbřesklo v hlavě ....
Měřím 162 cm, vážila jsem v červenci 61 kilo. Vypadala jsem jak těhotná a trápila se tím. S manželem máme problémy delší dobu kvůli tchyni. Měla jsem pocit že ji miluje víc než mě. Dopadlo to tak, že manžel si našel jinou lásku, které se podařilo to, co mě za celých 22 let manželství ne, totiž jeho matinka je naráz zapomenuta. Zhubla jsem na 53 kilo. Nyní jsem s váhou spokojena, spíš mám obavy, že zhubnu ještě víc, protože úzkostí , co bude dál, takřka vůbec nejím. Takže, ženský, je lepší být při těle a v pohodě.
Mommy: Konecně někdo, kdo mi rozumí
Taky se snažím jíst, protože jak jenom trošku nejím, třeba z časového důvodu, tak hned hubnu, cítím se hrozně a potřebuji se najíst.Ještě k tomu vypadám na 15 pletou si mě s puberťačkou, takže situací kdy po mě chtějí občanku, je dost.
Pořád slyším ať jím něco, že jsem hubená a určitě mám tu anorexii atak. A to nemluvím, když přijdu do obchodu si něco koupit, všechno mi je velké. tak chodím do dětského
Ale jinak jsem moc ráda, že vypadám jak vypadám, že jsem normální zdravá ženská. Takže holky, jestli se trápíte nějakým kilečkem na víc,aspoň máte obalené nervy a hlavně, že jste zdravé
mě se to líbí, byl by to prima praštěný scénář a živě v něm vidím třeba Žilkovou
Já jsem docela drobná (156cm 42 kg) jím vše i
Nemusí být hned každá anorektička a tak. Tenhle příběh je ale opravdu trošku "přitažený za vlasy" 
Lucylle, ty jsi puberťačka???? hééč, já jsem úplný pipiny, to je co? ještě že tady ta Káťa je takhle uvědomělá, dívali jste se včera někdo na Káťu a Škubánka?
Lotka: jednoduše
Jak se může cítit, jako normální člověk, když baští samý zákusky v jednom kuse
Katka: Tak to necti a nekomentuj,kdyz je to podle tebe na tak hrozne urovni
My se tady dobre pobavime,my pubertacky
Efča: kecko!
Ta slečna byla úžasná, už to vidím, jak žere dvacet zákusků za den
Lucylle: to znám!!!
To mám každé ráno u zrcadla 
Lecba sokem!?
ta slecna by bezesporu potrebovala psychiatra...mlati se z extremu do extremu
....básník tím zřejmě nic moc nemyslel.........ale každopádně je to veselý způsob léčby..