Hormonální antikoncepce je dnes jedním z nejúčinnějších způsobů zabránění početí a stala se - při mírné nadsázce - součástí životního stylu moderní ženy. Byla vyvinuta již v první polovině 20. století, nicméně razantně vstoupila do života žen až v 60. letech. Od těch dob došlo k obrovskému rozvoji farmaceutického průmyslu a dnešní přípravky mají v porovnání s těmi ze 60. let úplně jiné složení a charakteristiku. Byla u nich nejen radikálně snížena dávka hormonů, ale kromě zabránění početí mají i celkový výrazný vliv na organismus.
Jaký je vlastně princip působení hormonální antikoncepce? Jedná se o užití syntetických hormonů, které jsou podobné přirozeným ženským pohlavním hormonům a způsobují potlačení ovulace (uvolnění vajíčka). Znamená to, že hormonální antikoncepce je většinou dvousložková - obsahuje dva typy hormonů (estrogen a gestagen), stejně jako je tomu v přirozeném cyklu. Tyto hormony jsou „namíchány“ tak, aby při jejich podání došlo k vytvoření nefyziologického cyklu, který má navenek stejné charakteristiky jako cyklus normální, včetně pravidelné menstruace. Skrytě však dochází ke změnám, které nedovolují otěhotnění.

Jako u každé léčby, i při užívání hormonální antikoncepce musíme předpokládat určitou možnost výskytu negativních vedlejších účinků, ale stejně tak má tato metoda i mnoho vedlejších pozitivních nekontracepčních účinků. Mezi pozitivní účinky patří především:
- regulace menstruačního cyklu - u žen s nepravidelným cyklem dochází k jeho srovnání, v případě potřeby (např. dovolená) můžeme posunout menstruaci do vhodnějšího období
- slabší menstruační krvácení
- zmírnění bolestivé menstruace a snížení menstruačních obtíží
- snížení rizikavzniku ovariálních (vaječníkových) cyst a zánětlivých onemocnění vnitřního genitálu (pánevní zánětlivá nemoc)
- snížení rizika vzniku zhoubných nádorů dělohy a vaječníku
- snížení rizika vzniku nezhoubných onemocnění prsu
- omezení premenstruačního syndromu
- prevence osteoporózy (řídnutí kostí).

Za hlavní nevýhody hormonální antikoncepce jsou považovány:
- subjektivní příznaky jako nevolnost, bolesti prsů, bolesti hlavy, otoky dolních končetin, ztráta libida
- objektivní vedlejší účinky jako vzestup krevního tlaku, náhlé cévní příhody a hlavně zvýšená krevní srážlivost provázená rizikem hluboké žilní trombózy dolních končetin. Míra rizika těchto vedlejších účinků klesá s dávkou estrogenu a pravděpodobně záleží taktéž na typu gestagenu.

Současné poznatky založené na dokonalé znalosti fungování a principu antikoncepce a na dlouhodobých populačních studiích ukazují, že dnes již neplatí mýty o tom, že antikoncepci lze užívat pouze několik let, po delším užívání je nutná pauza a pro ženy nad 35 let je antikoncepce nevhodná.
To vše již dávno neplatí. Pro pozitivní nekontracepční efekt léčby je nyní doporučováno dlouhodobé kontinuální užívání. Zvýšené pozornosti je ale třeba u kuřaček, u kterých způsobuje kombinace kouření a antikoncepce větší riziko vzniku trombózy v žilách dolních končetin. Dnes se doporučuje podávat ženám nad 35 let nízkodávkovanou antikoncepci s plynulým přechodem na přípravky hormonální substituce po přechodu. Ženy užívající hormonální antikoncepci by měly pravidelně absolvovat gynekologické vyšetření, jednou ročně odběr cytologie a u žen nad 35 let pravidelné vyšetření prsou.