Zatímco básní se doposud užívalo jako prostředku k získání srdce milé osoby, nyní můžeme recitováním pěkné poezie srdce milé osoby dokonce i udržet zdravé. Poslední švýcarsko-německá studie totiž potvrzuje blahodárný účinek libých veršů na činnost srdce.
Studii, kterou vedl švýrarský vědec Dietrich von Bonin z Univerzity Bern a německý lékař Henrik Bettermann z Univerzity Witten/Herdecke, popsali oba pánové v odborném časopise Mezinárodní kardiologické listy. „Naše bádání přineslo jasné výsledky. Přednášená poezie ruší stresové faktory, které způsobují například infarkt,“ vysvětlují oba odborníci. Delší poslech básní může podle nich způsobit velmi hluboký relaxační stav a ten potom příznivě ovlivňuje tlukot srdce.
„Tyto poznatky ovšem neznamenají, že verše mohou vyléčit některé srdeční choroby. Spíše představují jakousi prevenci před možnými srdečními nemocemi, které vznikají ze stresu,“ vysvětlují oba.
Působení poezie na srdeční aktivitu zkoumali Bonin s Bettermannem na sedmi jednotlivcích. Celkem třicet minut poslouchali „zkoumaní“ přednes poezie a dalších třicet minut se věnovali nepřetržité konverzaci. Každých patnáct minut jim byla měřena rychlost srdce. Po ukončení „chvilky poezie“ tloukla srdce účastníků studie výrazně pomaleji a zharmonizoval se i jejich dech. Tento účinek přetrvával ještě dalších patnáct minut po ukončení poslechu básní.
Žádné změny v srdeční činnosti však nebyly zjištěny, když se jednotlivci věnovali třicetiminutovému rozhovoru. „Doporučujeme přednášet poezii pečovatelům v domovech důchodců, hospicech a nebo i nemocnicích. Ne jen pro terapii, ale také pro vzdělávání, a především také pro prevenci srdečních chorob, které způsobuje stres,“ shodují se oba badatelé.
Vědci se vzápětí pustili do dalšího experimentu, který ukázal, že zpívání klidných, harmonických písní má na srdce ten samý účinek. „Během zpívání klidných melodií se rychlost tlukotu srdce zpomalila a také dýchání bylo mnohem hlubší,“ říkají Bonin s Bettermanem.
TÉMATA:
ZDRAVÍ