Když se přiblížila moje hodinka očekávaného příchodu nového človíčka, tentokráte holčičky, měla jsem jako první sbalenu příruční knihovnu. Ačkoliv byl již termín na spadnutí, přesto jsem se nijak neomezovala v pobytu na akcích mimo domov. Zvláště celodenní návštěvy zoologické zahrady mi dodávaly především díky skvělému panu veterináři až překvapivý pocit jistoty a bezpečí. Po jednom takovémto výletě, v poklidné atmosféře po večeři, kdy provoz domácnosti a bezedná dětská energie se rozplyne v několik chvilek posvátného lenošení, se rozhodla Dubinka, že již chce ven.
Jako vždy mi odtekla část plodové vody a jako vždy bolesti v nedohlednu. Jsem-li nervózní, je nejlepší se nějak zabavit, i začala jsem se věnovat mytí nádobí. Petr uložil děti a poté raději povolal sanitku. Sestra v porodnici mě prohlédla, vypsala spousty papírů, když se dostavil velmi mladý pan doktor. Také mě prohlédl a suverénně prohlásil, ať prý jedu domů, co že bych tam tak brzy dělala. Sestra jej jemně upozornila, že očekávám již čtvrté dítě a zřejmě tedy alespoň přibližně poznám, kdy budu rodit. Pan doktor tuto poznámku odehnal mávnutím ruky jako obtížný hmyz a ať jedu domů třeba tramvají...
Když jsme spolu s Petrem, kterému na zádech v krosničce dřímal nejmladší syn, jeli domů tramvají, prosila jsem ho, ať při případném porodu vyžene lidi z tramvaje ven. Doma, protože stahy přicházely v pravidelných pětiminutových intervalech, Petr opět přivolal sanitku. Přijeli ti samí saniťáci a ubezpečovali mě, že tentokrát panu doktorovi nedovolí poslat mě zpět. Sotva jsem dorazila na sál, byla Dubinka během několika minut venku a tentokrát bez klystýru a holení. Takže se mi nakonec noční jízda tramvají vyplatila!
TÉMATA:
ZDRAVÍ
Nový komentář
Komentáře
Dopadlo to skvěle.
No to je síla, po odtoku plodové vody poslat domů
.
Ještě, že to dopadlo tak dobře.
resp. následků, to je to správné slovo....
Doktoři jsou zmetci. Kolegyňce v práci se narodilo mimčo. a víte jak? Klešťovám porodem, myslela jsem si, že to už neexistuje. To je přece diagnóza už samo o sobě. aby xe člověk bál, co mu z toho vyroste, buď to bude vypadat divně, nebo se to bude divně chovat nebo obojí? znám pár případů a nikoho bez pozůstatku jsem neviděla
Mé kamarádce se stalo, že jí praskla plodová voda, přijeli do nemocnice a doktor jí dal injekci na stáhnutí, že je ještě brzo na porod a ať jede domů. Za hodinu byla v nemocnici zas a rovnou na sál. Bylo to dost obtížný a problémový po tý injekci. A pak se svěřte do lékařské péče!
Mé kamarádce se stalo, že jí praskla plodová voda, přijeli do nemocnice a doktor jí dal injekci na stáhnutí, že je ještě brzo na porod a ať jede domů. Za hodinu byla v nemocnici zas a rovnou na sál. Bylo to dost obtížný a problémový po tý injekci. A pak se svěřte do lékařské péče!
Corazon - já nevím, já byla na plodové vodě 2x (vlastně 3x, v prvním těhotenství 1x, ve druhém kvůlivá špatnému výsledku 2x) - poprvé to bylo kvůli lékům, které jsem brala, bylo to v 90. roce a dalo mi moc práce, aby mne tam někdo poslal!!!!!!! Podruhé a potřetí to bylo v listopadu a prosinci 1998 - a taky jsem musela doktora ukecat, aby nás tam poslal - tentokrát to ale bylo kvůli rodinné anamnéze....
A můžu za sebe říct, že jsem raději přežila čekání na výsledky, než později případné trápení, kdyby něco nevyšlo!
Je to smutné, ale opravdu dobrých doktorů je jako šafránu. Většinou doktoři jenom hledí kde nasbírat body a chtějí dostat přidáno.
Kdybych někdy náhodou natrefila na nějakého opravdu dobrého doktora - odborníka s "lidským" přístupem, klidně rozbiju prasátko a dobře mu zaplatím.
Taky mám podobný zážitek z porodnice, mě zase sestřička přesvědčovala ať se jdu domů vyčůrat a až budu doopravdy rodit ať přijdu.Jelikož jsem měla stejné příznaky jako při prvním porodu tak jsem se nenechala odbýt a museli mě přijmout a Tomášek byl za dvě hodiny světě. Klistýr a holení,ale ještě stihli.
Tak to slyším poprvé, že by někoho s odtíkající vodou poslali domů. Vždyť jde o to, aby kontrolovali dítě, které může mít problémy. Teda to jsou věci
