Když se sejde více mužů u skleničky nebo i jen tak, nakonec se stejně dojde ke stejným tématům - ženy, vojna, "koníčky". Když se sejde více žen, nakonec se hovor stočí na porody a děti.
Všude nyní ze všech stran slyšíme různé rady ohledně tohoto nejstaršího, nejjednoduššího a zatím jediného příchodu dětí na svět. Někteří zastávají moderní názor hodný obrazu naší přetechnizované doby - co nejvíc přístrojů, kterými je ještě nenarozené miminko monitorováno, aby se v případě nějakých nekalostí ihned zasáhlo a co nejbezbolestnější porod. Jiní do světa vysílají zprávu o tom, že porod není nemoc, proto roďte doma, nebo jen za co nejmenší asistence porodníků, a to ve vodě na souši, ve stoje, vleže, vkleče, prostě jak se vám zlíbí.
Pro co se má rodička tedy rozhodnout? Protože žijeme ve svobodné společnosti, opravdu konečné rozhodnutí bych ponechala na každé matce, ale s důrazem na zodpovědnost. Chceš rodit doma sama bez pomoci lékařů? Proč ne? Ale kdyby nastaly komplikace a dítě přišlo k úhoně, pykej za to. Na druhou stranu, žádný lékař nemá právo vnucovat ženě svůj styl vedení porodu - např. oholit, chodit, nastřihnout...
Já mám ten dar, že rodím bez bolesti. Porod začínal odchodem plodové vody a po několika klidných hodinách na tzv. "hekárně", které jsem trávila příjemným čtením, přicházelo dítě na svět. Proto jsem si vždy od prvního porodu chystala s sebou především tašku plnou knih a skutečně jsem zhruba za těch pět dní kolem deseti knih přečetla. Prostě porodnice je pro mne synonymem pro čítárnu. Asi jsem také měla štěstí na lidi kolem mne, neboť jak doktoři, tak sestry byli téměř vždy velmi milí a laskaví.
Bohužel, můj muž Petr zná příchod nového človíčka na svět jen přeneseně z mého vyprávění nebo z filmů, protože zpočátku se to nesmělo a později zůstával doma s již narozenými dětmi. Tak snad příště...?

Poznámka redakce: Naše sympatická spolupracovnice Nataša má doma čtyři potomky, tak si asi umíte představit, co toho v čítárně už přečetla… :-)