Kam se poděli čtenáři, kterými jsme byli v dětství?

Já mám poslední dobou na čtení spíš skripta a učebnice, když se začtu do normální knížky, tak mám špatný pocit, že se flákám. Už se těším, až ta škola skončí a já si budu moct zase v klidu číst.

Já mám poslední dobou na čtení spíš skripta a učebnice, když se začtu do normální knížky, tak mám špatný pocit, že se flákám. Už se těším, až ta škola skončí a já si budu moct zase v klidu číst.

Taky jsem hodně četla, ještě i na mateřské. Teď už stíhám jen něco na webu, knížku jsem četla naposledy tak před rokem.

Ájo :-) - ty jsi taky knihovnice?? Juuu.....

FIO - to ne... klasické knížky nesmí vymizet, to by byla strašná škoda!! Já se už těším, jak si budu vybírat knihy ještě... :-) ještě coby poloslepá babča na sklonku života - doštrachám se domů s novou knihou (příp. nějakou starší z antikvariátu, hihi) - sednu do houpacího křesla, rozsvítím stojací lampu, nasadím brejličky, a budu číst a číst a číst...
(A pak vlítnu na net :-)) a všem vám prásknu, co hezkého jsem četla... )

Mili, daisy... ...že víte proč?

Kamže se poděli čtenáři, kterými jsme byli v dětství? Jsu stále tu! Jen těch knih, co už jsem v životě přečetla, je za tu dobu mnohem víc...

Jako dítě jsem četla strašně moc. Ještě na střední škole se mi dařilo přečíst 2-3 knížky za měsíc. Potom vysoká a četla jsem jenom skripta a lehké časopisy do vlaku na cestu domů. Teď jsem pořád na vysoké, ale už ne jako student a čtu hlavně odborné články a různé poučné publikace a tak. Občas si vezmu něco do metra, ale pak většinou někoho potkám a knížku stejně nevytáhnu a povídáme si Takže čtu zase jenom ve vlaku, když jezdím občas k rodičům. Shrnuto, podtrženo

Mili: ty jsi knihovnice? Fakt? Ja taky
A cist vic knizek jako meda nebo Mili mi pripada skvely, protoze..no, sahnu po tom, na co mam naladu A deje se vazne moc nepletou. Nevim, jestli je to tim, ze jsem taky uz od mala mela tenhle zvyk (vlastne od te doby, co jsem chodila do knihovny, byla jsem tak natesena na to, co jsem si prinesla, ze jsem nevedela, co cist driv )

Dobrá otázka Ferdi. Jsem na tom podobně. Půjčuji si knížky z knihovny a doufám, že alespoň ten čas, který mám v podstatě vymezen (i když se dá prodloužit) musím nějak stihnout. Čtu moc ráda, ale je málo času a .... I když možná jsou to jenom výmluvy. Někdo (jako třeba Týna) stíhá vše.
TINULKO: upřímně? závidím ti takovýho manžela, můj přítel totiž skoro neví, jak knížka vypadá, natož aby četl .

ferdička: no já mylsim, že určitě

Já teda čtu už odmalička hodně moc. Už v první třídě sem pořád nosila poznámky, že si místo výuky čtu pod lavicí a pak to šlo pořád stejně, dokonce sem četla i na ulici, když sem někam šla. Trochu sem přestala číst, když sem byla s přítelem, kterej furt jenom koukal na televizi a já prostě chtěla bejt s nim. Ale to už je naštěstí minulost a já už teď zase čtu jak divá Dokonce i do práce si nosim knížku a když je trochu času, tak se do ní hned pustim. Ale musim říct, že oproti mé mamince sem slabej odvar, protože ta když se do něčeho začte, tak je schopná bejt vzhůru třeba do pěti do rána, jenom aby to dočetla, i když de druhý den do práce (učitelka češtiny )

Já teda čtu už odmalička hodně moc. Už v první třídě sem pořád nosila poznámky, že si místo výuky čtu pod lavicí a pak to šlo pořád stejně, dokonce sem četla i na ulici, když sem někam šla. Trochu sem přestala číst, když sem byla s přítelem, kterej furt jenom koukal na televizi a já prostě chtěla bejt s nim. Ale to už je naštěstí minulost a já už teď zase čtu jak divá Dokonce i do práce si nosim knížku a když je trochu času, tak se do ní hned pustim. Ale musim říct, že oproti mé mamince sem slabej odvar, protože ta když se do něčeho začte, tak je schopná bejt vzhůru třeba do pěti do rána, jenom aby to dočetla, i když de druhý den do práce (učitelka češtiny )

Ferdicka: no to jsem este nenapsala, ze vetsinou ctu nekolik knizek najednou...a ze by se mi teda pletly, to nemyslim

Já jsem byla a jsem docela vášnivá čtenářka, dvě, tři knihy byla běžná norma, ale co mám rodinu a dítě, tak čtu podstatně méně než bych si přála. Zjistila jsem, že tím že jsem ubrala na čtení, přestala jsem mít přehled v literatuře, co vychází, co je možné si půjčit a to mě docela štve No pomalu se dostávám zase do normálu, potřebuji si dočíst to, co jsem za uplynulá léta zameškala.
Mám jeden takový postřeh všimla jsem si, že se mnohem méně čte v dopravních prostředcích před těmi dvaceti lety to byl samý čtenář, jezdili po schodech v metru, četli ve všech dopravních prostředcích a teď nevidím skoro žádného. I když jinak se čte asi docela dost ale taky nemám pocit že vychází dost dobré literatury, za bestsellery se tu vydávají knížky, který podle mě nemají tu patřičnou úroveň

Čítanie zbožňujem, ale v dnešnej uponáhľanej dobe stíham tak akurát nejaký ten časopis. Naposledy som čítal snáď skripta ešte na škole. Aj keď niekedy som začala nejakú knihu čítať potom som na ňu nemala čas,no tak po dvoch mesicoch to už nebolo ono.

Cestou do práce a z práce čtu. Je to dvakrát po 45 minutách (někdy i víc, když nechytím přípoj), a ta 1,5 hodina denně je fajn.
Včera jsem pak ještě pročetla večer - přivezli jsme od našich pár knížek mého dětství, takže jsem se usadila s Foglarem - Konec záhady hlavolamu, a četla až do

ja ctu hodne, tak dve tri knizky za tyden...na vejsce jsem taky prestavala cist, protoze proste bylo tolik tolik veci ktere se daly delat , ale pozorovala jsem na sobe, jak prichazim o slovni zasobu, na plno slov jsem si nemohla vzpomenout a tak ...bylo to desny...ale ted uz zase ctu...v MHD, vecer a tak...zivot bez knizky si nedovedu predstavit (a bez netu taky ne )

To moc dobře znám... Knížky jsem si půjčovala v knihovně, ale ještě cestou domů jsem si sedla v parku a začetla se... Na vejšce už to bylo horší...míň času a pak taky jsem zjistila, že když přestanu číst...myslím ve zkouškovém období, hůř mi trvá pak ten rozjezd Pak jsem měla období, kdy jsem četla většinou časopisy...lehce se vešly do tašky nebo baťůžku, když jsem šla s dětmi na písek a nemusela jsem se tak soustředit... Ale časem jsem zjistila, že se články hodně opakují a většinou jsou to stejně věci, které brzy zapomenu...jedním uchem tam a druhým dovnitř Tak jsem se snažila vrátit ke knížkám... A musím říci, že mně hodně pomohlo místní knihomolné audítko, protože jsem se dozvěděla o hodně autotorech, které jsem neznala... tak jsem zase čtecí... Ale je to také tím, že děti jsou větší a mám relativně na to víc času.

Tak to ja jsem mela v detstvi velmi ctive obdobi, az na VS to preslo, ale ted se to zase vratilo Ale nejspis to zase prejde, az budou svistata, ale zatim je neplanuju , takze si uzivam toho, ze mam cas na cteni a cteni a cteni (hmm..neznam lepsi "snidanovou, obedovou" idylku, nez pekne s bastou ke stolu a cist Jen nesmi byt jidlo, na ktere jsou potreba obe ruce Nojo, zlata cesta do prace, nezda se to, ale pul hodinka rano, pul hodinka odpoledne