To, jak žena o sebe pečuje v těhotenství, má zásadní význam pro její nenarozené dítě. Z tvaru tělíčka novorozeněte lze poznat, jak zdravé dítě později bude. Malé, hubené děti mají v dospělosti sklon k srdečním onemocněním, infarktům a cukrovce.
Ve Velké Británii nyní probíhá jeden z největších výzkumů nastávajících maminek. Monitoruje ženy ve věku 20 – 34 let. Sleduje souvislost jídelníčku těhotných žen a tvaru a velikosti tělíčka jejich miminek. Lékaři jsou přesvědčeni, že dokonalou dietou docílíme narození dokonalého dítěte. Proto vytvořili 300 otázek, podle kterých zpracují optimální výživu ženy v těhotenství.
Nové poznatky staví staré praktiky doslova na hlavu. Prof. Burcker přichází s převratnou teorií. Říká, že většina žen, když zjistí, že jsou těhotné, přejdou na hodnotnější a zdravější stravu. Měly by však udělat přesný opak. Burcker tvrdí, že nedostatečná výživa v časných stádiích pomůže dítěti být zdravějším a odolnějším.
Tento poznatek je kupodivu starý. Někteří pastevci posílají nově gravidní ovce na chudší pastviny. Myšlenka je založena na faktu, že čím méně potravy má ovce, tím víc musí její tělo pracovat na dodání výživy jejímu nenarozenému mláděti. Aby se vyrovnal rozdíl, vyvine se větší placenta, orgán, který dodává výživu plodu. Placenta zůstane stejná, i když ovce už přijímá dostatek potravy. Plod tím dostává mnohem více výživy, než by přijímal normálně. Nakonec se narodí větší a odolnější jehně.
Pokud to funguje u ovcí, proč by ne u člověka? Není ranní nevolnost vlastně jen pokusem přírody o vyhladovění zárodku? Nepomáhá mu tím zesílit a více zmohutnět v pozdějším stadiu těhotenství?
A na závěr ještě jedna zajímavá rada. Pokud vám od tzv. ranních nevolností pomáhají sladké, bublinkové nápoje, raději se jim vyhněte. V 1. trimestru způsobují zmenšení placenty a tím narození menšího a slabšího dítěte.
Podle dokumentu Dokonalé děti z TV Spektrum zpracovala
Nový komentář
Komentáře
Zajímavá myšlenka, ale myslím, že maminky, které mají ranní nevolnosti moc nepotěší
No a u mne zase moc ne. Sice jsem měla "žravou", nicméně máloco jsem byla schopná snít a uchovat v sobě, zkrátka pomalu jsem se styděla říct, jak jím, aby mě každý nevynadal za nedostatečnou a nezdravou výživu - a že by malá byla větší či odolnější... to ani ne, naopak byla mírně podměrečná.
já jsem od 4. týdne takřka celé těhotenství prozvracela ...a moje strava v tomto období se rozhodně nemůže nazvat zdravou či vyváženou, ani dostatečnou...jedla jsem jen to, na co jsem měla v určitém období chuť, tělo si to tak nějak samo řeklo a nic jiného jsem v sobě neudržela (a kolikrát ani to) - takže měsíc špaget s kečupem a sýrem, měsíc lineckého s marmeládou, tatramlíka a broskvový džus ...A zvracela jsem až do konce 8. měsíce. Dcerka se narodila v termínu, měla 3,50/51 - což je na mých 51/158 ažaž, je zdravá a v porodnici ji několik lékařů nazávisle na sobě chválilo, že je krásně narostlá - neměla takový ten rachitický hrudníček, ale "hrdě vypjatou" hruď.
Nechci tvrdit, že ten článek je 100% pravdivý, ale u mne to nějak fungovalo....
Jak bych to tak rekla: neni to trochu na hlavu uhozene? Kdyz ma organizmus miminka neceho nedostatek, tak si to bere z tela matky na jeji ukor, ne? Takze mi pripada jako umyslne sebeposkozovani matky, jestlize by se drzela techto pravidel. Nemluve o tom, ze mamka, kdyz cekala me a o rok pozdeji i sestru, nezvracela ani jednou a jsme obe zdrave jako ripy...
Takze..tvrdim, ze organizmus maminky se umi postarat o miminko dobre, a jestli mamka nechce skoncit bez zubu, tak si myslim, ze by mimcu mela dodavat dostatek vapniku (a myslim, ze podobne je to se vsim ostatnim, miminko je sobec , maminku obere o to, co samo potrebuje, navzdory tomu, jestli maminka ma dostatek nebo ne...)