Ať už si namlouváme cokoli, naším největším nepřítelem není život a jeho nástrahy, ale jen a jen my sami. Jednou z nejobtížnějších zkoušek je skončení kouření, když už jsme jednou byli tak hloupí, abychom s tímto vpravdě nechutným, smrdutým a zdravotně závadným zlozvykem začali.
Je jisté, že člověk sám sebe rád obelhává, a tak si každý kuřák říká, že jako mohl přestat s kouřením, ALE: „Kdybych přestala, děsně ztloustnu.“ nebo „Mám po cigaretách mnohem lepší zažívání, vlastně mi to svědčí.“ nebo „Můj děda se dožil devadesátky a pálil šedesátku denně, tak to asi tak závadné nebude.“ nebo „Proč přestávat – stačí se projít po Pavláku nebo jiné rušné křižovatce a mám v sobě dehtu víc než z krabičky cigaret…“ atakdále.
Občas nás z našeho kuřáckého klidu přece jen vytrhne něco, co nás nastartuje k tomu, abychom se se zlozvykem porvali. Těmito motivy bývá nejčastěji smrt blízkého člověka-kuřáka na následky kouření. Ženy často přestanou kouřit v těhotenství a ty chytřejší nezačnou znovu po odkojení dítěte. Dalším faktorem, který ovlivňuje zejména ženy, je zápach, který prostupuje vše okolo kuřáků, jejich vlasy, pleť, oblečení. Rovněž ženám není jedno, že cigarety ničí jejich krásu, přidávají vrásky a pleť po nich mívá šedavý nádech. Motivem může být v neposlední řadě i to, že se kuřáci sami před sebou stydí za to, že je cigarety ovládají, a tudíž pocítí touhu dokázat si vlastní nezávislost. V roce 1990 uzavřel americký lékař doktor Sullivan dlouholetý výzkum, během kterého kontaktoval tisíce lidí, kuřáků i nekuřáků všech věkových i společenských skupin a výsledky jsou pro kuřáky zdrcující: obecně kouří lidé méně šťastní, méně bohatí, méně vzdělaní, méně hezcí a eroticky přitažliví, méně úspěšní, méně výkonní… Jistě namítnete, že třeba Chantal Poullain kouří jak fabrika a je bohatá, krásná, úspěšná atd., máte pravdu, ale nemluvíme o konkrétních případech, jedná se o obecně platnou skutečnost.
Přestat kouřit je nesmírně těžké, ať už je vaše motivace jakákoli. O tom, že je možné to dokázat, svědčí následující příběh:
Moje kamarádka Tereza kouřila dlouho a hodně. Ani se jí moc nechtělo se závislostí bojovat, kouření jí totiž chutnalo a i ji bavilo, dá-li se to tak říct. Její muž-nekuřák a její dvě děti na ni však vyvinuli takový tlak a kouření jí tak znepříjemňovali, že se nakonec odhodlala přestat. Protože má prachmizernou vůli, sehnala si odbornou pomoc – uznávaného odborníka pana doktora Kozáka (který letos bohužel zemřel) a velmi drahé prášky, které neobsahují nikotin (aby jí vydržely potřebnou dobu – zhruba 5-7 týdnů, stály přes 3000 korun). Tereza si nechala prášky zaplatit jako vánoční dárek, přestože vůbec nevěřila v jejich účinnost. Tvrdí však, že jejich účinek byl ohromující, že nemusela svou vůli téměř vůbec zapojit, že to šlo samo, prostě neměla na cigarety vůbec chuť. Od Vánoc nekouří, trošku přibrala, ale věří si, že když zvítězila nad cigaretami, kila nahoře zvládne levou zadní.
Z příběhu lze vyvodit tip na závěr: pokud jste sami kuřáci, pokuste se naslouchat okolí – nevadí náhodou vašim dětem, že jejich maminka ráno chrchlá a smrdí jak popelník? A pokud nekouříte, snažte se kuřákům jejich zlozvyk otrávit, pruďte je a pruďte – vždyť to děláte pro jejich dobro.
TÉMATA:
ZDRAVÍ