
Alespoň to říká výzkum, který provedli na Southamptonské univerzitě ve Velké Británii a jehož výsledky publikoval odborný magazín zaměřený na poruchy příjmu potravy (International Journal of Eating Disorders). Britští výzkumníci prý provedli pokus na skupině 100 žen, kterým dali přečíst – poté, co čtyři hodiny nic nejedly – rozličná slova. Podle očekávání některé výrazy vzbudila u žen velkou chuť na jídlo, jiná menší a některá vůbec žádnou. Neúspěšné bylo například testovací slovo galerie, ale stejně tak „jídlopudně“ nepůsobila ani slova šťastný nebo (překvapivě)hladový. Ptáte se, jaká slova tedy účastnice pokusu hnala ke stolu? Úplně největší účinnost v tomto směru zaznamenalo slovo osamělý, velký „úspěch“ měl také výraz rozzlobený. Metoda, jakou výzkumníci k výše uvedeným závěrům došli, bohužel nebyla v článku uvedena.
I když zmíněná studie nepůsobí na nezávislého čtenáře dvakrát vědecky a exaktně, možná na ní fakticky něco je. Co říkáte? Pro příklad nechoďme daleko… Před pár dny jsem se rozhodla začít konečně shazovat kila, zakoupila jsem bílé jogurty a permanentku do bazénu, oprášila kolo… Ale dneska ráno mě rozčílila pubertální dcera. Pak jsem jela do práce a v autobuse na mě padla děsná depka, jak jsem v celém tom širém světě plném anonymních tváří tak strašně osamělá se všemi svými starostmi… No uznejte, to jsem se přece musela stavit v pekárně a koupit si dva koblihy s nugátem, ne? ;-)
Nový komentář
Komentáře
Ani ne tak ty slova, jako ty okolnosti, co?
Tak na mne má vliv PMS, počasí,.... a teď i slova. To je děs
No na ženy má vliv i menstruační cyklus. Když je ovulace a když je mensez, tak je největší chuť na jídlo a hlavně na sladké.
Musím se přiznat, že když mám depku, tak taky sním na co přijdu. Ach jo. Silná vůle drobátko chybí. Vydrží mi vždy např. týden a pak už mám takovou chuť si dát ke kafi nějakej koláček, že nemůžu odolat a když jdu z práce, prostě ho koupím a sním ještě na zastávce.
Ne, že bych neměla silnou vůli (tedy jak kdy),ale raději jím, když mě nikdo nevidí, copak to je nějaké pochutnáníčko, když ten druhý ti čučí do pusy a myslí si, že jeden rohlík by taky stačil? To mám po chuti. Teď vlastně koukám, že by to šlo, hubnout, ale problém je, že ten "druhý" chodí brzo spát.
je fakt, ze ja vzdycky v dobe pred zkoskama tloustnu, protoze se ucim a u toho futruju...asi ze zalu
...ale mozna je to tim,ze se mi tak hrooozne nechce ucit, ze je pro me prijatelnejsi ten cas stravit jidlem
Stejně. Jak se cítím jen trošku sama, uvařím si něco dobrého, aby mi bylo lepší. Nebo když jsem rozzlobená, třeba z práce, tak si uvařím zelňačku-tu miluju a skvěle účinkuje na vylepšení mé nálady.
Když jsou problémy s nervy - depky, neurozy...musí se jíst - nervy se musí obalit. Tak co se divíme?