Skutečně - napsalo se o nich hodně, dokonce se objevily i články o mužích s tímto problémem. Přesto obrázky, které se mi dostaly do ruky, mně vyrazily dech, oči, uši a také vnitřnosti. Tohle je ten ideál krásy? Tohle jsou ty svůdné ženy, po kterých touží módní mágové? Tohle jsou ty, ke kterým ženy vzhlížejí a muži jim je dávají za příklad? Takhle máme vypadat, abychom se staly uctívanými bohyněmi? Mayday, mayday, mayday... Znovu rekapituluji, rozum mluví jasně mých 180 cm a 65 kg - pohodička. Ovšem v porovnání s krasavicemi, které na 180 cm čítají váhu 38 kg, je to slabé. Hodně slabé.
Co s tím? Cvičit, běhat a jak by řekla má přítelkyně - nežrat... To se řekne, mám ráda život (i ten svůj) a k němu patří i láska k jídlu. Připravit se o ni? Obědvala jsem s přítelkyní. To tedy byl zážitek... Ona si nandala na talířeček trochu salátu, drobek sýra a já si objednala polévku, svíčkovou a řešila jsem dilema zda knedlíky čtyři nebo šest... Ona byla již po jídle, když já teprve u polévky přemýšlela nad moučníkem... nechápala jsem. Nemá snad hlad? Nemá chuť? Odpověď na můj tázavý pohled byla jednoduchá, údajně nemá vztah k jídlu. Prosím???? Dokážu pochopit ledasco, ale tohle? Dobrá, když někdo nemá vztah k technice, ke skinheadům nebo ke své tchyni - chápu, ale k jídlu? No comment...
Není to tak jednoduché. Anorexie je skutečně vážná nemoc, která začíná velice nenápadně. Nejdříve se snažíte zhubnout, ale může se stát, že vám to jednoduše přeroste přes hlavu a je z toho porucha. Ta se může dokonce stát duševní nemocí podobnou třeba závislosti na drogách. Že VÁM se tohle stát nemůže? Ale může... Pořád nic, pořád jen držíte dietu, pak jen nemáte vztah k jídlu... a pak tomu dá někdo jméno, vám dá jméno - mentální anorektička.

Nezaujatě ze statistik a slovníků:
Mentální anorexie je typicky ženská choroba. Objevuje se obvykle v pubertě, a to především mezi 13. až 18. rokem, přičemž k hospitalizaci může dojít mnohem později. Mužské případy také nejsou raritou. U nás je poměr anorektiček k anorektikům 30 : 1, ale na západě je už poměr příznivější 12 : 1. Paralelou mentální anorexie, co do podobnosti příznaků a spouštěcího momentu, je mentální bulimie. Výskyt obou nemocí se postupem času mění. Zatímco počátkem devadesátých let měly navrch anorektičky, dnes je jich třikrát méně než bulimiček.
Stále ještě 5 - 10% případů u nás končí smrtí. V zahraničí se odhaduje úmrtnost na 20 - 25 %, zejména proto, že se všechny případy nepodchytí. Podchyťte to. Mějte vztah k životu, k lásce, ke zvířatům i k jídlu....zapomeňte na „krásky“ z Dachau. Nakonec, co si s tím budeme lámat hlavu - muži nám je budou dávat za příklad, ale v posteli stejně raději skončí s námi.

Renata Myslíková
TÉMATA:
ZDRAVÍ