Miminka potřebují ke svému spánku nejen klid, ticho, tmu, suché plenky, pocit sytosti a maminku nablízku, ale také pár maličkostí týkajících se jejich postýlky. Jak by měla postýlka vypadat, jak a v čem by mělo miminko spát a jak vyzrát na problémy s usínáním větších miminek? Přečtěte si následující rady a tipy:

Postýlka pro miminko by měla být:
· bez ostrých okrajů
· nalakovaná netoxickými barvami
· s tyčkami vzdálenými od sebe 2,5 až 8 centimetrů, aby mezi nimi dítě neprostrčilo hlavičku
· s typizovanou matrací – nepříliš měkkou, ale ani tvrdou

Jak děťátko leží?
· do šesti neděl by mělo spát střídavě pouze na jednom a druhém boku – aby se nezadusilo, kdyby zvracelo
· pokud ho položíme na záda, je třeba ho hlídat
· na bříško ho můžete položit po probuzení, před krmením. Při hře nebo hladíte-li ho po zádech, bude zvedat hlavičku a posilovat si tak šíjové svaly

V čem mimino spí?
· do šesti týdnů života je pro ně nejvhodnější zavinovačka, která zajišťuje nejen stálou teplotu, ale zároveň vytváří jakési mikroprostředí, což je pro dítě, jež se devět měsíců vyvíjelo v matčině břiše velmi příjemné
· doporučená teplota v místnosti: 20 až 22 stupňů Celsia
· od šesti týdnů v bavlněném nočním úboru – dupačkách – pod přikrývkou. V zimě to může být prošívaná peřinka, v létě tenká deka. Polštářek dávejte až dětem, které začínají chodit. Jestliže ho však nevyžadují, je pro zdravý vývoj jejich páteře lepší, jestliže spí jen na rovné podložce
· doporučená teplota v místnosti: 18 až 20 stupňů

Kojenec ve věku 6 měsíců až jeden rok už obvykle v noci spí 10 až 12 hodin, tato doba může být přerušena krátkými probuzeními. Během dne si zdřímne dvakrát na dvacet minut až tři hodiny.
Mezi šestým a devátým měsícem začne být dítě schopné zůstat vzhůru nebo neusnout vzrušením, napětím nebo neochotou spát. Právě v tomto období začíná být životně důležité, aby se naučilo samo usnout. V žádném případě však nečekejte, že bude vždy spát, je-li unavené. Opak může být pravdou. Přetažené dítě může být tak napnuté a mrzuté, že se dostatečně neuklidní, aby usnulo.
Potíže s večerním usínáním začínají většinou postupně bez zjevné příčiny. Váš potomek má na vás silnou vazbu a má-li usnout, musí vás zcela opustit. Umožněte mu proto, aby vás večer opouštěl postupně.

· snažte se, aby hodina před spaním byla láskyplná a příjemná
· vždy se ujistěte, zda dítě ví, že přichází čas jít spát – dodržujte stejný večerní postup: například koupání, hra, večeře, postýlka
· zabavte se večerními rituály – čtení pohádky, uložení medvídka ke spánku
· jestliže dítě pláče, když odcházíte z jeho pokojíčku, vraťte se – ujistěte ho, že jste stále nablízku
· když dítě začíná v postýlce znovu plakat, zkuste ho jen slovně ubezpečit, že nejste daleko

za odborné spolupráce MUDr. Nadi Kočnarové
napsala Marie Kurková