
Některé maminky po příchodu z nemocnice musí řešit problémy s kojením nebo problémy se špatným přibíráním dítěte. Jsou často špatně informované od samotných zdravotníků nebo mají kolem sebe babičky a tetičky, které ví vše nejlépe, a tak novopečené mamince, která neví, co má dělat, neradí dobře. Zejména si matka často neví rady při problémech s kojením, jestli má dítě dokrmovat, jakým způsobem, jestli jí stačí mléko, jestli její mléko je dostatečně výživné (to je velice častá obava „zkušených babiček“), jak nejlépe utišit plačící dítě (hlavně v noci), jestli mu může dát pro uklidnění šidítko… Špatné direktivní rady omezují svobodu a rozhodování matky, ta je potom vystavena stresu, který může mít velmi negativní vliv na kojení i prvotní vývoj dítěte. O vysvětlení některých častých problémů a nejasností jsme proto požádali neonatoložku MUDr. Krejčovou z pražské nemocnice v Motole.
Omyl 1: Podávání dudlíků není vhodné, protože omezuje kojení a má špatný vliv na vývoj dítěte.
„Dudlík – šidítko není nepřítelem kojení. Samozřejmě v době nástupu laktace je třeba dítě často a opakovaně přikládat, v době, kdy již matka kojí více, se dítě někdy dožaduje tzv. „moučníku“ – opětovného přiložení krátce po vypití velkého množství mléka, dítě se krátce napije a je spokojené. Určitě nebudeme dítěti dudlík vnucovat, ale v některých případech má dudlík své místo (např. když je dítě dostatečně napité, je unavené, nemůže usnout) – dítě se zklidní a následně se zklidní i matka. Dále je vhodnější použít dudlík tam, kde si dítě opakovaně cucá prsty, odnaučení dudlíku je snadnější než odnaučení cucání prstů. Ze stomatologického hlediska je nebezpečné namáčení dudlíku do medu nebo olizování dudlíku rodiči – cukr a bakterie přenesené z ústní dutiny dospělých vedou ke vzniku zubního kazu.“
Omyl 2: Dítě, které je krmeno láhví s dudlíkem, se nenaučí sát.
„Není pravda, že po jednom podání stravy dudlíkem z láhve dochází u dětí k poruše sání, takové dítě může být bez problémů znovu kojeno. Krmení dudlíkem z láhve je jedním z nejjednodušších - k tomuto krmení přistupujeme již od začátku tam, kde matka nechce nebo nemůže kojit. Krmení z láhve lze využít i na přechodnou dobu tam, kde laktace nastupuje později, či je nutné ji na nějakou dobu přerušit (např. kúra antibiotik, při kterých se nesmí kojit). Důležitější roli v tom, zda bude kojení úspěšně pokračovat, hraje správné naladění matky a její snaha kojit.“
Omyl 3: Matka musí kojit! Pokud tak nečiní, je to výrazem špatné péče o dítě. „Personál porodnic by měl být vyškolený, zkušený nejenom co se týče praktických dovedností, ale i co se týče psychologického přístupu k maminkám. V některých případech se setkáváme s matkou, která z nejrůznějších důvodů kojení odmítá - např. plánovaný časný návrat po porodu do zaměstnání, stav po plastice prsu, špatná zkušenost v minulém těhotenství. Matka má právo kojit, ne povinnost. Vždy matce zopakujeme výhody kojení pro dítě i jí samotnou, kojení můžeme doporučit, ale rozhodnutí je na ni, její rozhodnutí je třeba respektovat.“

Nový komentář
Komentáře
Když některá nemůže, tak nemůže, ale nekojit, protože nechci - to mi přijde divné.
Ad bod 3 - jistě není pravda, že matka, která nekojí, selhala, nicméně je pro dítě lepší, když kojí, a to o hodně.
Tento text jsem dnes už na nějakém článku tady četla ....