Dnešní doba, která volá po vnějškové dokonalosti, nás bohužel často nutí k tomu, že abychom navenek působili jako že je všechno v tom nejlepším pořádku, zapomínáme na svůj vnitřní svět. Naše skutečné já se pak sváří s tím navenek prezentovaným a v nás vzniká pocit napětí a úzkosti. V minulém článku jsem se zmiňoval o ženách, které v důsledku tohoto napětí trpí patologickou pořádkumilovností, dnes se chci věnovat zdánlivě dokonalým matkám a partnerkám, pod jejichž nažehlenou sebevědomou fasádou pláče osiřelá dušička.
Zdánlivě dokonalá matka a opatrovatelka rodinného krbu je, jak by se zdálo, neustále k dispozici celé rodině. Má nažehlené děti, vzorně naklizený byt… Ale je to jen zdání. Naopak bývá celá rodina k dispozici jí, aby jí svým chováním neustále ujišťovala o dobře zvládnuté roli. A tak o skutečných problémech, které by se měly řešit, se nemluví, předstírá se naprostá dokonalost. Rodina si vytváří svoje systémy na zakrývání skutečností a vytváření fiktivního světa. Děti jsou v takové rodině zmateny, jejich schopnost orientace v reálných vztazích je narušena.
Žena posedlá dokonalostí mívá i tendenci hledat oběť, která ji svou neschopností nutí k výkonům. Bývá to obvykle partner, který je příčinou jejího strádání – vnímá jej jako neschopného praktického života, nemožného milence atd. Taková žena o sobě hovořívá tak, že vyzdvihuje své klady a zdůrazňuje své neštěstí, které spočívá v životě s tak nemožným mužem.
MUDr. Zdeněk Šolle, Institut pro výzkum rodiny, Vinohradská 14, Praha 2, tel.: 24 23 76 99
Pokud máte pocit, že článek nějakým způsobem odráží vaši vlastní situaci a chcete se z kolotoče vlastní dokonalosti vymanit, přihlašte se do programu doktora Šolleho přes buton nebo jej kontaktujte telefonicky v jeho ordinaci.
Nový komentář
Komentáře
Kladou se na nás velké nároky, nedivím se, že to některá nezvládne.
Naštěstí to není můj případ. Ale je dobře, že je pro tyto ženy odborná pomoc. Jen by mne zajímalo, zda si to, že ji potřebují uvědomí samy.