Rčení „vybrečet se někomu na rameni“ má něco do sebe. Opravdu, pláč, kterému se neubráníme ve vypjatých stresových a citově náročných situacích, tělu velice pomáhá. Navíc, člověk je spolu se slonem jediným živočichem, který je schopný produkovat slzy! Takže, pokud někde uslyšíte něco o slzách krokodýlích, nevěřte tomu!
Slzy, které produkují slzné žlázy umístěné těsně nad očima, slouží k tomu, aby promazávaly povrch oka, čistily ho a chránily. Při normálním mrkání se samovolně rozlévají po celé rohovce a udržují oko v neustálé vlhkosti. Jakmile se do oka dostane prach, nečistota, tvorba slz se zvýší a ihned se začne vyplavovat vše, co v oku nemá co dělat. Slzy se ale začnou tvořit i v případech, kdy jsme citově velmi rozrušeni. A to jak v pohnutých, nepříjemných chvílích – slzy smutku či naštvání, vzteku, křivdy, ale i při nadměrném veselí a smíchu. Slz se najednou začne tvořit tolik, že prýští z očí a rozlévají se na tváře.
Odborníci vědí, že slzy, které se tvoří v případech, kdy oko chrání (např. při vniknutí nečistoty do oka), mají úplně jiné chemické složení, než slzy, které produkuje tělo při silných emocích. V případě ochrany oka mají slzy ve svém složení zastoupen enzym ničící bakterie, který se jmenuje Lysosym. Ten snižuje nebezpečí vniku infekcí v oku. Bez tohoto enzymu by oči velice snadno podléhaly nejrůznějším onemocněním. Při tom ale nemusíte plakat. Samovolná produkce slz úplně stačí.
Jinak je to ale v případě slz, které vznikají při pláči z citových pohnutek. Když nás cokoli nadměrně rozruší, náhlé zvýšení počtu stresových chemických látek vyvolá jejich nechtěný a pro tělo ne moc zdravý nadbytek. Pokud je tento tělesný pochod spojený s nějakou tělesnou činností – s někým se pereme, prcháme… pokles stresových látek přijde sám od sebe. Horší je to ale v případě, kdy se nemůžete „uvolnit“ a vše se to ve vás pere. Stresových látek se tělo může zbavit intenzivním pláčem, proto přichází silný pocit nutnosti pláče a slzy se samy derou do očí. Je to vlastně sebeobrana organismu.
Takže, pokud je vám těžko, přetěžko, plačte a uvidíte, jak se vám uleví. Nedejte nic na to, že nejste dostatečně silní, pláčete a odhalujete svou slabost. Dobrým příkladem jsou děti, které mají v jednom ranku smích i pláč. Je-li jim smutno nebo něco nechtějí, vztekají se, pociťují bolest, začnou hlasitě plakat a je jim jedno kde a před kým. Za chvíli se rychle zklidní a ještě se slzami v očích se smějí. Dospělí jsou na tyto rekce opravdu dost dospělí, ale pokud pociťujete nutnou potřebu pláče, nebraňte se tomu a poplačte si. Klidně si u toho i nahlas zanadávejte či sténejte. Organismus vás za to pochválí :-).
TÉMATA:
ZDRAVÍ