Delší dobu mě trápí zarudlé koutky kolem úst. Navštívila jsem proto kožní lékařku s nadějí, že mi pomůže. Předesílám, že můj manžel pochází z Izraele, je židovské národnosti i vyznání. Jinak kosmopolita a demokrat. Tedy - usedla jsem v ordinaci na otočnou židličku pod velký reflektor, který odhalil mé veškeré dermatologické nedostatky včetně počínající povadlé kůže na obličeji. Moje načervenalé a popraskané koutky nebylo možné přehlédnout. Kožní lékařka se na mě podívala a řekla, to je určitě nějaká mykóza. Podle mého příjmení poznala, že jsem se provdala za cizince, a říká směrem k sestře: „Paní má plísně kolem úst, bodejď by né, když má za manžela Araba.“ Ač tato věta nebyla směřovaná k mé osobě, dovolila jsem si upřesnit, že můj manžel není Arab ale ŽID. Ona na to (opět směrem k sestře): „To je úplně jedno, Židi ti jsou teprve samá plíseň!“
Byla jsem tak šokovaná, že se s takovým jednáním setkávám u lékaře, že si ani přesně neuvědomuji, co jsem zmíněné paní doktorce opáčila. S jistotou vím, že jsem se jí s laskavou arogancí zeptala, jestli tomu mám rozumět tak, že Židi jsou prolezlí plísněmi a houbami… Odešla jsem z ordinace s pocitem, že jsem se setkala s velmi ubohým a omezeným člověkem. Je kupodivu, že vzdělaný člověk může takto reagovat. Dobře vím, že xenofobie v Čechách existuje, a je mi velmi velmi líto, že jsem se s tímto jevem setkala právě u lékaře.
Následující den jsem navštívila jiného kožního lékaře, který nestanovil diagnózu dle mého příjmení. Pro úplnost – mé popraskané koutky vyléčil zvýšenou dávkou Riboflavinu. Proto mile čtenářky, nebojte se líbat s muži, kteří zrovna nejsou narozeni v Čechách a blízkém okolí. Nebojte se líbat muže, kteří nejsou zrovna křesťani. Možná vám bude chybět pouze vitamin B!

Rebeka