Mateřská dovolená je pro ženu složitým obdobím, ve kterém se vyrovnává s řadou problémů, které vůbec neočekávala. K první vážnější krizi dochází v období 3 - 6 měsíců po narození dítěte, zvláště jedná-li se o dítě první. Žena už plně zvládla dítě a péči o něj a projevují se první náznaky nespokojenosti. Cítí se osamocená, její dny jsou stereotypní a fádní. Manžel nedokáže její pocity pochopit, její problémy se mu zdají banální a snadno vyřešitelné. Ona však nechce řešit, chce sdílet. Zatímco dříve byl partner zvyklý, že po návratu z práce se mu někdo věnoval, dnes se po něm chce, aby se věnoval on někomu, což u něj vede k rozladění, pocitům nespokojenosti a nepochopení. Žena však potřebuje právě pochopení, pocit, že může s někým probrat svou situaci, svá rozhodnutí o výchově, byť v maličkostech. Pokud se jí toho nedostává, cítí nejistotu, která může snadno přerůst v úzkost. Je pak podrážděná, snadno vybuchne a vzápětí si to vyčítá.
Druhá krize nastává ve druhém roce mateřství, kdy se u ženy objevuje pocit, že zcela ztratily své schopnosti. Na jejím psychickém stavu se podepisují noci, kdy se dostatečně nevyspala, permanentní pohotovost zasáhnout, kdyby se s dítětem cokoli dělo, dny, kdy se jako by nic neděje, a přitom není chvíle odpočinku. Změna životního rytmu přináší i nejistotu, žena si připadá nevýkonná a pomalá, k čemuž často přispívá partner svou kritikou, nebo dokonce tím, že se svou unavenou ženou, která „nic nedělá“, porovnává své usměvavé výkonné kolegyně. Žena v tomto období obvykle hledá svůj prostor, což je ovšem často provázeno pocity výčitek svědomí vůči dítěti.
Třetí krize přichází v posledním půlroce mateřské. Ženu čeká návrat do zaměstnání, často si musí práci hledat. Má pocit, že jí ujel vlak, že ztratila schopnosti, že práci nezvládne, má obavy a úzkost z kontaktu s cizími lidmi. Bývá to období velké úzkosti a nejistot.

Proč je mateřská tak zátěžovým obdobím? Je to doba, kdy si nevystačíme s dovednostmi a způsoby chování, které nás dříve vedly k úspěchu. Procestované země, vydělané peníze, pracovní úspěchy, rychlá a snadná řešení – to najednou nestačí. Musíme se naučit vnímat své pocity, komunikovat, naslouchat a sdílet. K tomu nás dřívější život nevedl, neumíme to my ani naši partneři. Pro ženu je v tomto období důležité, aby měla okolo sebe lidi, kteří jsou schopni s ní sdílet její pocity a starosti a zároveň aby se neodklonila od partnera a nezačala jej vnímat jako nepřítele. Je to složité období, které musíme vnímat jako obtížnou situaci, kterou spolu zvládneme, nikoli jako problém, který zavinil ten druhý. Pokud se od sebe partneři odkloní a najdou si oporu v někom dalším (kamarádech, rodičích…), bývá tím vztah vážně narušen.
Je to tak náročné období, že se u ženy mohou objevit úzkostné či depresivní stavy v takové hloubce, že si s nimi sama nedokáže poradit. Konzultace s odborníkem může přinést okamžitou úlevu a zlepšení, jak ženě samotné, tak partnerskému vztahu. Je totiž důležité si uvědomit, že i když je to velmi těžké údobí, vnáší do života ženy něco nenahraditelného a do budoucna ji vybavuje schopnostmi, které by jinak nikdy nezískala. Stát se dobrou matkou a vybudovat dobře fungující rodinu je, alespoň pro mne, hodnota, která se s jinými nedá srovnat.

MUDr. Zdeněk Šolle, Institut pro výzkum rodiny, Vinohradská 14, Praha 2, tel. 24 23 76 99.
Reklama