Za normálních okolností potřebuje naše tělo 2,5 až 3 litry tekutin denně, aby tak zajistilo potřebu nutnou pro látkovou výměnu, správnou funkci ledvin a aby mohly být odplaveny všechny zplodiny, které tělo při metabolických procesech vytvoří. V horkých dnech hrají také tekutiny nezastupitelnou roli jako chladicí kapalina. Při sportu a ve zvláště horkém počasí pochopitelně potřeba vody stoupá a my bychom měli vypít minimálně 5 litrů tekutin, v extrémních podmínkách se dokonce uvádí jako doporučené množství až 20 litrů!
Proč pít? Nedostatek tekutin má vliv na celkovou výkonnost organismu, a to jak v práci, tak při sportu a jiných aktivitách. Kromě větší únavy může nedostatek tekutin poškozovat ledviny, způsobovat bolesti hlavy a kloubů, v horších případech se dostaví dehydratace (odvodnění organismu). Ta se projevuje suchem v ústech, vyčerpáním, zhoršeným dýcháním až ztrátou vědomí. Při nedostatku tekutin stoupá krevní tlak, houstne krev a zhoršuje se rozvod kyslíku v organismu a schopnost termoregulace. V extrémně horkých a fyzicky náročných podmínkách je třeba pít, i když zrovna necítíte žízeň. Ve velkém horku nebo při námaze dochází k nadměrnému pocení a z našeho těla se tak kromě „odpadu“ dostávají i důležité minerální látky a stopové prvky. Proto je důležité nezapomínat na minerálky nebo iontové nápoje, v tropech se doporučuje více solit. K dehydrataci mají větší sklony děti a starší lidé, kteří někdy dokonce trpí ztrátou pocitu žízně a sami si pití nenabídnou.
Co pít? V horkém počasí nepijte ani příliš studené ani příliš teplé tekutiny, přednost dávejte nesladkým a nealkoholickým nápojům, ovocné, zelené i černé čaje, ředěné džusy, vody a minerálky. Pozor: alkohol a káva způsobují odvodňování organismu. Při zvýšené zátěži a horkém počasí pijte více a průběžně.
Jaká hrozí rizika v horku? Kromě dehydratace je velkým strašákem letních dní, zvláště jedete-li na dovolenou do teplejších krajin, úpal, neboli přehřátí těla a selhání termoregulace bez přímé souvislosti se slunečním svitem. Projevuje se slabostí, náhlým zastavením pocení, suchou kůží a pocitem nesnesitelného horka, vysokou teplotou a poruchami vědomí. První pomocí je rychlé ochlazení za pomoci studené sprchy nebo obkladů, poté je nutno vyhledat lékaře. Nedošlo-li ke ztrátě vědomí, můžeme podávat studené nápoje s přídavkem soli.
Na ostrém slunci si můžeme přivodit také úžeh neboli spálení, zejména v horkých krajích nebo v horách. Může se projevit zčervenalou kůží, ale také mohou nastat křeče až bezvědomí. Jako prevence je dobrý vzdušný oděv, který kryje co největší část těla, klobouk nebo šátek, ochranné krémy proti slunci a samozřejmě pobývat co nejméně na slunci v nejnebezpečnějších hodinách kolem poledne. V případě, že došlo ke spálení, vyhledáme stín, postižená místa ošetříme speciálním krémem s panthenolem, na hlavu přikládáme studený obklad, v případě vážnějšího stavu vyhledáme lékaře.